Teroristická buňka útočila ve čtvrtek a v pátek v Barceloně. Nikoliv jedinec, takzvaný osamělý vlk, jako v několika předchozích případech v Evropě. Například loni v Nice nebo Berlíně.

Podle dosavadních výsledků vyšetřování ale atentátníci z Barcelony a dalšího katalánského města Cambrils nebyli experty na výbušniny, a dokonce ani neměli střelné zbraně. Použili jen to, co je široce dostupné. Automobily a nože.

Islámský stát se na sociálních sítích k útoku v Barceloně přihlásil už ve čtvrtek večer. Učinil tak prostřednictvím svého propagandistického kanálu Amaq, takže jde o autentické prohlášení.

Neznamená to ale, že ho vůdci IS zorganizovali nebo naplánovali odněkud z Iráku nebo Sýrie. Buňka nejspíš − stejně jako v několika předchozích případech − jednala samostatně a k ideologii Islámského státu se jen hlásila.

Španělsko, Afrika a terorismus

◼ Velké teroristické útoky v Evropě od roku 2015 ve většině případů spáchali lidé severoafrického
původu.

V Nice a Berlíně tuniského, v Paříži a Bruselu marockého.

◼ Od roku 2004, kdy islamisté nastražili bomby do příměstských vlaků v Madridu, ve Španělsku k žádnému islamistickému útoku nedošlo.

◼ Za posledních pět let španělské bezpečnostní složky provedly na 120 protiteroristických operací. Jen letos zadržely 37 podezřelých islamistů.

◼ Do konce roku 2016 odešlo do řad Islámského státu na území Iráku nebo Sýrie celkem 204 lidí z území Španělska. Mnohem méně než z Francie nebo Německa.

Z toho 20 procent mělo španělské občanství, 65 procent představovali Maročané žijící ve Španělsku.

◼ Islámský stát několikrát vyzval k útokům na Španěly.

Také často hovoří o znovudobytí "ztracené země", al-Andalus.

Narážejí na skutečnost, že do roku 1492 část Španělska ovládali muslimové.

Po nich zejména v Andalusii na jihu země zbyla řada památek.

◼ Mapa takzvaného chalífátu, kterou zveřejnil před dvěma lety Islámský stát, zahrnuje celé Španělsko jako území patřící muslimům.

◼ Nejvíce cizinců vstoupilo do řad Islámského státu z Tuniska – šest tisíc.

Podle některých analytiků útoky souvisí s porážkami IS v Iráku a Sýrii a postupným zánikem takzvaného chalífátu, vyhlášeného v severoiráckém Mosulu v červnu 2014.

Teroristické útoky mají být pomstou za tyto skutečnosti.

Avšak řada atentátů islamistů v Evropě začala už dříve. Bývalý mluvčí IS Abú Muhammad Adnání navíc zveřejnil na internetu výzvu k vraždění "nevěřících" na Západě už v září 2014.

V době, kdy byl Islámský stát na vrcholu svých územních zisků a kdy mezinárodní koalice pod vedením USA zahájila jeho bombardování.

Není tedy zřejmé, zda aktivita teroristů souvisí přímo s porážkami či vítězstvími IS.

Mezi pachateli atentátů ve Francii, Belgii, Německu a podle dosavadních zpráv z vyšetřování i ve Španělsku byli hlavně muži původem
z Maroka, Tuniska nebo Alžírska.

Tito lidé většinou neprodělali výcvik u radikálů v Iráku nebo Sýrii.

K zabíjení se rozhodli a připravili doma − v Evropě.

"Klasický evropský džihádista je podle psychologů frustrovaný člověk, který se cítí dlouhodobě nedoceněný a v životě je také zpravidla velmi
málo úspěšný," řekl nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní expert a důstojník generálního štábu české armády Otakar Foltýn.

"Připojením k džihádistům si pak zvyšuje sebevědomí, získává respekt a úctu jemu podobných.

Takového − byť zvráceného − respektu by se tento člověk v normálním lidském společenství nikdy nedočkal," dodává Foltýn.

Paradoxem přitom zůstává, že všechny tři severoafrické země s Evropou v boji proti teroristům úzce spolupracují.

Marocká rozvědka poskytla cenné informace francouzským a belgickým partnerům.

Paříž i Brusel potvrdily, že díky marockým informacím bylo možné několika útokům předejít a zatknout nebezpečné islamisty. Marocká rozvědka zabránila několika útokům a mnohem větším ztrátám na životech. Poskytuje informace i z prostředí radikalizovaných Maročanů žijících Evropě.

30 džihádistů

se vrátilo do Španělska poté, co válčilo za Islámský stát.

Například v listopadu 2015 po útocích v Paříži, které si vyžádaly 130 životů, předali Maročané Francii informace o organizátorovi atentátů, Belgičanovi marockého původu Abdelhamidovi Abaaoudovi.

Zjistili, že je v Paříži a lze ho přesně vystopovat přes pohyb jeho sestřenice. Následně francouzská policie Abaaouda objevila a zabila.

Režim v Alžírsku, ovládaný hlavně armádou, také tvrdě potírá jakékoliv projevy islamismu. Tunisko je ve složitější situaci. Za Islámský stát odtud odešlo bojovat na šest tisíc jeho občanů. To je nejvíc ze všech zemí.

Důležitou součástí předcházení terorismu je také koordinace s iráckou vládou a armádou. Při dobývání Mosulu iráckými vojsky byli na místě francouzští agenti, kteří sledovali bojovníky IS pocházející z Francie, aby jim zabránili v návratu domů.