Pokud zaměstnancům v Česku vážně onemocní například babička, budou mít nárok až na 90 dnů placeného volna. Firmy proti jejich uvolnění nebudou moct téměř nic dělat a budou muset vyřešit, jak pracovníka nahradit.

Návrh novely ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které se podobným modelem inspirovalo v Rakousku, včera schválil Senát. Zákon začne platit devět měsíců po podpisu prezidenta.

Během tříměsíčního volna by člen rodiny, který se o nemocného příbuzného stará, pobíral od státu 60 procent základu svého příjmu.

U lidí s naprůměrnou mzdou by tento podíl postupně klesal.

"Odhadujeme, že se navrhovaná novela bude týkat zhruba 30 tisíc lidí, na které bude možné uplatnit nárok na dlouhodobé ošetřovné," říká mluvčí ministerstva Petr Sulek.

Společnost může s uvolněním zaměstnance nesouhlasit jen v případě vážných provozních důvodů. Původní návrh novely počítal s tím, že firmy musí pracovníka uvolnit vždy.

Nemocenské pojištění

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navrhovala, aby souhlas zaměstnavatele s placeným volnem byl nutnou podmínkou dávky, ale neuspěla.

Tento kompromis vítá Jitka Hej­duková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy. "Máme jen obavy z toho, jak bude posuzováno vyhodnocení závažných provozních důvodů při případných soudních sporech," dodává Hejduková.

Zástupci MPSV při definici vážných provozních důvodů odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu, kdy zaměstnanec žádal o kratší pracovní dobu kvůli péči o dítě. Soud tehdy zohledňoval například počet zaměstnanců firmy nebo to, jestli se mohou vzájemně zastoupit.

Náklady až dvě miliardy ročně

Zavedení dlouhodobého ošetřovného kritizují hlavně zástupci Hospodářské komory.

"Vláda přichází s návrhy, které dusí podnikatelské prostředí a mají potenciál významně zbrzdit trh práce," uvádí mluvčí komory Miroslav Diro. Nová dávka zvýší schodek veřejných financí nebo povede ke zvýšení daní a pojistných odvodů, jež jsou už nyní na velmi vysoké úrovni, míní.

Ministerstvo odhaduje, že dávka dlouhodobého ošetřovného ­vyjde státní rozpočet ročně zhruba na 1,84 miliardy korun.

O dalších přibližně 242 milionů by přišel systém veřejného zdravotního pojištění. Stát naopak ušetří asi 900 milionů kvůli snížení nákladů na pobyt v zařízeních pečovatelské služby.

Komoře se nelíbí ani to, že firmy přijdou ze dne na den o pracovníka, přičemž není jasné, jak dlouho bude volno na ošetřování příbuzného využívat. "Návrh vytváří nepředvídatelné a nestabilní prostředí pro zaměstnavatele i ostatní zaměstnance, kteří budou muset pracovníka na ošetřovatelské dovolené nahradit," myslí si Diro.

Minimálně týden v nemocnici

Podmínkou dávky dlouhodobého ošetřovného je, že nemocný musí strávit alespoň týden v nemocnici. To vadí senátorce Daniele Filipiové (ODS), podle níž tato podmínka zbytečně zatíží nemocnice, které už nyní mají problém s nedostatkem personálu. Větší smysl by dávalo, uvádí Filipiová, aby o nároku rozhodovali praktičtí lékaři.

To však odmítá MPSV − hrozilo by prý, že ošetřovatelské volno bude využíváno i v případech, kdy to není nezbytně nutné.

Senátorce Filipiové rovněž vadilo, že by nemocní čerpali de facto dvě dávky současně. Kromě dlouhodobého ošetřovného, jež by bylo vypláceno příbuznému, který se o ně stará, by měli nárok také na příspěvek na péči.

To by podle Hospodářské komory mohlo vést ke zneužívání dávky. "Pokud bude zaměstnanec pobírat kromě dlouhodobého ošetřovného také od nemocných osob peníze v podobě příspěvků na péči, může to pro něj v kombinaci s dalšími dávkami být velmi výhodná alternativa k práci," tvrdí mluvčí komory Diro.

Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy však bude souběh dávek minimální. Dlouhodobé ošetřovné by mělo sloužit především v době, než bude rozhodnuto o příspěvku na péči.

"Navrhovali jsme, aby dlouhodobé ošetřovné bylo vypláceno dokonce půl roku, aby stát stihl rozhodnout o nároku na příspěvek na péči," uvedl Krása.

Zaměstnanci mají v současnosti nárok i na klasické ošetřovné. To je vypláceno nejdéle 16 dnů a nárok na něj mají lidé, kteří se musí starat o nemocného člena domácnosti. Po tuto dobu dostávají také 60 procent hrubé mzdy.

Nemocenské pojištění