Prezident Nicolás Maduro, který chce zůstat u moci za každou cenu, dostává režim do stále hlubší izolace, říká v rozhovoru pro HN bývalý diplomat a někdejší velvyslanec Venezuely u OSN Milos Alcalay.

Prezident kdysi bohaté Venezuely už přišel o podporu veřejnosti.

"Madura také opustili někteří z jeho bývalých spojenců, protože už nechtějí podporovat nelegitimní využití síly proti zoufalým občanům," dodává Alcalay. Ve Venezuele nejsou už měsíce k dostání základní léky, jako například antibiotika, ani základní potraviny jako mouka, olej či rýže.

Krizi ve Venezuele ještě umocňuje nedávné odvolání generální prokurátorky Luisy Ortegové a divoké represe národní gardy, která už měsíce potlačuje demonstrace. Ty si vyžádaly přes sto obětí a tisícovky zraněných, upozorňuje bývalý venezuelský diplomat.

Manifestace proti Madurovi svolává venezuelská opozice, která tvrdí, že prezident v zemi postupně zavádí diktaturu. Nedávno také inicioval vznik Ústavodárného shromáždění, jež podle Madurových odpůrců nahradí venezuelský parlament ovládaný opozicí.

"V posledních dnech prožíváme velmi nebezpečnou situaci," uvádí Alcalay.

"Krize dopadá na nás všechny. Místo toho, aby režim řešil humanitární krizi, hospodářské a sociální potíže a nedostatek potravin a léků, raději se snaží vymazat všechny demokratické instituce. Nahradit je chce příznivci režimu a členy socialistické strany," tvrdí muž, který v roce 2004 skončil v diplomatických službách na protest proti někdejší vládě Huga Cháveze.

Maduro podle Alcalaye hodlá také ukončit už omezenou svobodu slova a vyjadřování. V neposlední řadě rovněž posiluje represe proti politickým vězňům.

"Místo toho, aby Maduro řešil krizi, tak ji jen prohlubuje," tvrdí bývalý diplomat.

Potíže Venezuely mají dopad i na další země v regionu. Odhaduje se, že zhruba 25 tisíc Venezuelanů denně přejde hranice do Kolumbie. Většina z nich tam chodí nakoupit základní potraviny. Každý desátý se ale už domů nevrátí a raději zůstane v Kolumbii. Tam už uprchlo celkem 300 tisíc obyvatel Venezuely.

Alcalay si také všímá, že Maduro postupně přichází o klíčovou podporu u části venezuelské armády. "Právě armáda se ve Venezuele podílí na vládě. Vojáky najdeme mezi poslanci, guvernéry, ministry nebo velvyslanci. Hodně vojáků se zapojilo také do obchodu s drogami nebo brali úplatky," vysvětluje.

"Je jasné, že pro vysoce postavené vojenské hodnostáře by změna režimu znamenala jen problémy. Ale i v řadách vojáků, kteří zatím podporují Madura, je hluboká nespokojenost. Podpora pro Madura nebude trvat věčně," říká Alcalay.

U vojáků nižších hodností roste dlouhodobá únava z neustávajících protestů, jež se často mohou zvrtnout v násilí. "Běžní" vojáci mají jen velmi malý plat, a proto se jejich rodiny často potýkají s podobným nedostatkem léků a potravin jako demonstranti.

Na rozpory v armádě poukazují i údaje o rostoucím počtu zatčených vojáků. Od dubna, kdy začaly masové denní demonstrace, jich za mřížemi skončilo přes 120, včetně vyšších šarží. Obvinění? Vše od zrady přes dezerci až po krádeže.