Největší energetická firma oznámila velmi dobré výsledky. Oproti loňskému prvnímu pololetí navýšila čistý zisk o více než pětinu na 16,7 miliardy korun. Firma stále bojuje s propady cen elektřiny na trzích. Podle šéfa firmy Daniela Beneše s tím chce ČEZ bojovat větší orientací na obnovitelné zdroje i energetickými službami pro firmy.

HN: ČEZ ve svých pololetních výsledcích předčil očekávání, navýšil dokonce plánovaný zisk na celý rok 2017 ze 17 na 19 miliard korun. Jak výsledky hodnotíte?

Hospodářské výsledky byly dobré, ale v energetice jsou vždy první dvě čtvrtletí nejlepší v roce, to je sezonní záležitost. Navíc se nám v prvním pololetí podařilo udělat hned několik jednorázových pozitivních kroků – tedy prodej akcií maďarského MOL a dokončení prodeje bytů v Písnici. Našim kolegům v Bulharsku se také podařilo vyjednat mimosoudní narovnání s bulharskou společností NEK ohledně našich pohledávek za tamní obnovitelné zdroje.

HN: Loni ČEZ i další firmy trápila extrémně levná elektřina, jen něco málo nad 20 eury za megawatthodinu. Nyní se poměrně stabilně drží nad 30 eury. Je tedy to nejhorší za vámi a trh se stabilizoval, nebo může jít cena ještě dolů?

Cenu v nejbližších letech čekáme kolem 30 eur. Nejhorší období pro ČEZ budou podle mého roky 2017 a 2018. U těch obecných trendů stále trvá neutěšená situace v celé evropské energetice. Velké klasické společnosti stagnují a dochází k transformaci na novou energetiku. To přináší nestabilitu. My jsme rozkročeni i do těchto nových segmentů, proto investujeme také do obnovitelných zdrojů a decentrální energetiky, která se zaměřuje na menší roztroušené zdroje.

HN: Právě sem směřovala většina vašich investic.

Za důležité považuji zejména to, že se nám podařilo uzavřít jednání o koupi německé společnosti Elevion, která se podobně jako ČEZ ESCO specializuje na instalace, modernizace a rekonstrukce energetických zařízení především v průmyslových a komerčních zařízeních. Dělá pro firmy jako Airbus, Daimler, Intel a podobně. Tu jsme koupili, a podařilo se nám tak zvýšit počet zaměstnanců v energetických službách na více než 3000, díky čemuž jsme se stali největším hráčem v regionu střední Evropy i v Německu.

HN: A co obnovitelné zdroje?

Určitě stojí za zmínku dva nákupy v oblasti větrné energetiky. Poprvé jsme vstoupili na francouzský trh a koupili developerské projekty o budoucím instalovaném výkonu až 100 megawattů, které mají být hotové v letech 2019 až 2022. Ty mají navíc již zajištěné dotované výkupní ceny. Stejně tak jsme koupili dalších 14 větrníků v Německu, kde už máme přes 133 MW výkonu.

HN: Můžete už říct, kolik jste do těchto projektů investovali?

To říct nemůžeme, zhoršilo by nám to vyjednávací pozici při dalších transakcích.

HN: Ani řádově?

Pokud sečteme nové obnovitelné zdroje, jsou to jednotky miliard korun. U větrníků s výkupními cenami, které nepodléhají rizikům trhu, je to návratnost mezi čtyřmi a pěti procenty provozního zisku ročně. Nové zdroje by měly ČEZ v roce 2020 přinést dodatečné tři miliardy na provozním zisku EBITDA. Další miliardy korun přitečou z ČEZ ESCO.

HN: Plánujete další nákupy obnovitelných zdrojů?

Vyjednáváme další nákupy menších projektů, které dohromady udělají stovky megawattů. Obchody ale vždycky zveřejňujeme, až když je uděláme.

HN: Mluvíme tu o malých zdrojích a zelených elektrárnách. Plánujete ale i nějaké investice v klasické energetice?

Ve smyslu nových akvizic nyní opravdu nic neplánujeme.

HN: Další příjem by mohl pro ČEZ znamenat prodej vaší bulharské společnosti. Už se blížíte dohodě?

Jednáme, máme zkrácený seznam uchazečů, kteří v těchto dnech předávají aktualizované nabídky. Uvidíme.

HN: Je tu něco, co by mohlo výsledky ČEZ v letošním roce ovlivnit negativně? Co nedávný požár v elektrárně Dětmarovice nebo riziko, že padne prodej bytů v Písnici?

Jistá rizika tu jsou vždy, hlavně v oblasti legislativy a regulace. Ale nic strašného nečekáme. U Dětmarovic jde o malé číslo v řádu nízkých desítek milionů korun. A Písnici jsme prodali, přepsali na katastru a zaúčtovali. Já si to v českém právním řádu příliš nedovedu představit, že by měl být tento prodej zrušen.

HN: V posledních měsících se opět dostala na přetřes otázka případné výstavby dalších jaderných bloků v Česku. Jak to postupuje?

Soustředíme se na prodloužení provozu našich jaderných zdrojů v Dukovanech, kde to jde velmi dobře. Začátkem července jsme požádali Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení k prodloužení provozování 3. a 4. bloku.

HN: Je prioritou i příprava nových jaderných bloků?

Věnujeme se tomu, vytvořili jsme novou divizi jaderné energetiky, která bude mít projekt na starosti. Experti ČEZ i já sám jsme součástí vládního výboru pro jadernou energetiku. Po vlažnějším úvodu teď pracuje hodně intenzivně a ve všech věcech je výrazný posun.

HN: Pořád se ale neřeší to nejdůležitější, a to, kdo to zaplatí.

Je to hodně politické téma. Pracovní skupina řízená ministerstvem financí, která se zabývá obchodním a investorským schématem, teď pracuje se třemi variantami. První je, že investorem bude firma ve vlastnictví ČEZ. Druhým, že to bude dceřiná firma ČEZ, kterou odkoupí stát. Nebo dojde ke strukturální změně v ČEZ, kdy by tento projekt byl v nějaké části ČEZ, již by vlastnil ze 100 procent stát. S těmito variantami pracuje stát i naše firma.

HN: Ale to se řeší několik let. Došlo vůbec za poslední čtyři roky k nějakému posunu?

Je tam posun. Stát začal na úrovni politiků i úředníků řešit, který model by byl nejlepší. Nový stavební zákon také obsahuje změny, které mohou stavbu zrychlit až o pět let.

HN: Co současné problémy jaderných dodavatelů ve Spojených státech nebo předražené a zpožděné elektrárny, které staví francouzská EDF?

Zvažovat kompetence jaderných uchazečů, ať už těch tradičních, nebo asijských, je naprosto legitimní.

HN: Myslíte si, že se v první čtvrtině roku 2018 začne opravdu soutěžit dodavatel nového bloku?

Klíčové je stanovit, jak se bude vybírat partner, který Dukovany postaví. Náš zákon o veřejných zakázkách není navržený pro stavbu jaderné elektrárny. Je to významná komplikace. A pokud by měl ČEZ začít stavět mimo něj, musí Česko vyjednat výjimku v Bruselu. To je úkol i od vládního jaderného výboru. Takové zpoždění by v tomto případě znamenalo i zdržení celého projektu.

HN: Není důležitější napřed zvolit model financování?

Nejdříve se musí začít soutěžit. Až bude jasný partner, je možné vyjednat i jeho kapitálový vstup. Pokud nebude ze země EU, je možná i mezivládní dohoda, půjčka nebo mezivládní ručení financování.