Pasivně spravované burzovně obchodované fondy (ETF) zaznamenaly v posledních letech velký rozmach. Na trhu je patrný jasný trend přesouvání kapitálu z aktivně spravovaných fondů do levnějšího způsobu investování.

Mezi výhody ETF patří jejich široká nabídka, říká Martin Vlček

Podle deníku Financial Times odteklo z aktivně spravovaných fondů do ETF za posledních 10 let zhruba 1,2 bilionu dolarů.

Nyní už celkový objem aktiv v ETF přesahuje čtyři biliony dolarů, přičemž čtyři pětiny této částky mají pod správou společnosti BlackRock, Vanguard a State Street.

V podstatě v každé větší veřejně kotované společnosti patří dnes tito správci mezi
největší akcionáře.

Burzovně obchodované fondy jsou v oblasti investování logickou inovací.

Přesun investorů do levnějších ETF fondů je podobným jevem jako přesun klientů od tradičních bank, aerolinek nebo telefonních operátorů k nízkonákladovým variantám.

Jen pro srovnání, poplatek za obhospodařování akciového podílového fondu činí obvykle 1 až 2,5 procenta ročně, u světově největšího ETF na americký akciový index S&P 500 se platí za rok méně než 0,1 procenta. Poplatky, jež si podílové a hedgeové fondy účtují, jsou významným faktorem snižujícím celkový výnos pro jejich investory.

A právě zaostávání aktivně spravovaných fondů za výkonností samotného trhu je hlavním důvodem pro rozvoj ETF fondů.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?