Nezaměstnanost je už pod přirozenou úrovní, inflace roste a na trhu s nemovitostmi se objevují znaky inflační spirály. Lidé se stále více zadlužují. V roce 2013 se ČNB rozhodla povolit otěže české ekonomiky a pomoci jí z recese, do které ji částečně dostala svými opatřeními i vláda. Od té doby ale české spřežení nabírá rychlost a zesilují hlasy volající po zpomalení, aby se otěže nevyškubly z rukou. K prvnímu zvýšení sazeb od roku 2007 může dojít dnes.

OECD dle nových dat tvrdí, že se česká ekonomika už loni odchýlila od optimálního růstu. Dle prognózy se tak Česko rovnovážnému stavu vzdaluje. Konkrétně předpovídá, že letos ekonomika své optimum přestřelí o téměř dvě procenta a v dalším roce ještě více. Přiblíží se tak ke stavu přehřívání v letech 2007/2008. Navíc už tento týden stihli ekonomové ministerstva financí zvednout letošní odhad růstu na 3,1 procenta, ještě v dubnu tvrdili, že to bude "jen" 2,6 procenta HDP. Lze tak předpokládat, že rozdíl mezi optimem a skutečností bude ještě vyšší.

Že se začíná česká ekonomika přehřívat, tvrdí i další čísla. Nezaměstnanost podle Eurostatu v červnu klesla na 2,9 procenta. Česko má tak nejnižší nezaměstnanost v celé unii, druhé Německo má nezaměstnanost ve výši 3,8 procenta. Rozdíl mezi prvním a druhým místem tak činí už 0,9 procentního bodu.

Česká národní banka spouštěla v roce 2013 intervence i s tím, aby ekonomiku ochránila před deflací. To se jí podařilo a inflace roste, problém je, že některé její složky výrazně více, než by bylo optimální. Takto mimo jiné často vznikají takzvané bubliny.

Podle odhadu OECD by přitom měla být rovnovážná nezaměstnanost (NAIRU), při které je inflace stabilní, pro Českou republiku v roce 2017 na úrovni 5,8 procenta. Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler nicméně odhaduje, že jde o hodnotu kolem 4,3 procenta. Evropská komise pak využívá k odhadu rovnováhy na trhu práce ještě jiný ukazatel (NAWRU), který pro rok 2017 činí 3,7 procenta. Současná míra nezaměstnanosti je ale hluboko pod všemi těmito optimálními čísly.

Vrásky dělají především nemovitosti. Navzdory mnoha opatřením ze strany ČNB v podobě doporučení, například kolika procentní hypotéky smí banky poskytovat, se zadlužení českých domácností dál prudce zvyšuje a dynamika růstu cen nemovitostí dosáhla jen v letošním prvním čtvrtletí 13 procent. Podle analytika J&T Banky Pavla Rysky už současný stav připomíná situaci v letech 2005 až 2008. Někteří Češi totiž centrální banku obcházejí a na to, aby dosáhli na hypotéku, si zkrátka půjčí.

Vývoj zadluženosti domácností dle typu půjčky (miliony Kč)
Zdroj: ČNB

Podle Rysky je tak jediným efektivním řešením začít brzdit pomocí vyšších sazeb. "Řeší to totiž příčinu, a nikoli jen příznaky. Všechny ostatní nástroje, jako je prohlubování regulace hypoték ze strany centrální banky, řeší pouze příznaky situace. Nic nemění na tom, že na trhu jsou příliš levné peníze. Když se budou pouze více regulovat hypotéky, levné peníze si k investicím najdou jinou cestu," vysvětluje Ryska.

Také varuje, že se na trhu s bydlením už objevují první příznaky inflační spirály. "Kombinace levného financování a přemíry překážek pro developery způsobila za poslední tři roky prudký růst cen nemovitostí. Navíc když například ceny bytů rostou o 15 % ročně, lidé spěchají s koupí, protože platit za rok o 15 % více je zásadní rozdíl. A to růst cen dále urychluje – tento mechanismus můžeme nazvat spirálou," vysvětluje. Slova Rysky částečně podporuje analýza společnosti Deloitte, která ukazuje, že Češi už musí na hypotéku vydělávat nejdéle z více než tuctu evropských zemí.

Vývoj cen bytů (index, 100 = 2015)
Zdroj: ČSÚ

Například šéf řízení rizik Hypoteční banky Vladimír Vojtíšek již ale dříve uvedl, že se realitní trh podle něj nepřehřívá. A se slovy o přehřívání nesouhlasí i někteří další anlytici a finanční poradci. Podle nich doporučení ČNB začínají mít na trh vliv a přibržďují ho.

Všechny výše zmíněné ukazatele nicméně mluví pro zvýšení úrokových sazeb. Na tom se shodne většina oslovených ekonomů. "Mírný a postupný růst sazeb je v současné situaci již žádoucí, ekonomický růst je příznivý a v některých ohledech lze v ekonomice již pozorovat známky přehřívání," uvádí Seidler. Podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře udržování sazeb prakticky na nule v tuto chvíli odporuje zdravému rozumu. 

"Baterie ukazatelů naznačuje, že by bylo potřeba již odlepit úrokové sazby od nuly. Ovšem nejde jen o to, zda ČNB zvýší úrokové sazby v srpnu (či září) o 20 bazických bodů na 0,25 %, protože takový krok má samozřejmě zanedbatelný dopad na ekonomiku, ale jde o to, jaký naznačí další výhled," říká Sklenář. Myslí tím to, zdali ČNB bude ochotna ve zvyšování sazeb pokračovat.

Výše zmíněné ukazatele lze mimo jiné využít k výpočtu optimální úrokové míry pro danou zemi. Taylorovo pravidlo na základě řady ekonomických ukazatelů říká, jakou by měla centrální banka stanovit sazbu. Graf níže ukazuje situaci pro Českou republiku, jde o významné zjednodušení, přesto je ze všech třech případů trend patrný. Sazby už musí jít nahoru. ČNB samozřejmě zvažuje i jiné vlivy, jako je nahromaděný spekulativní kapitál v Česku či situace v eurozóně. 

Hlubší analýza k Taylorovu pravidlu vznikla na prestižní Kalifornské univerzitě v Berkeley, která spočítala optimální sazbu pro Českou republiku a porovnala ji se skutečnou sazbou ČNB. Nicméně jde pouze o data do roku 2012. Přesto je zřejmé, že se optimální sazba od té skutečné poměrně dost odchyluje dlouhodobě.

To, že dojde ke zvýšení sazeb už dnes, si myslí přibližně polovina analytiků, zbylí věří, že se tak stane v září.

Optimální úrokové sazby pro Česko (procenta)
Komentář: Jedná se o výši klíčové úrokové sazby, kterou by měla dle teorie centrální banka za dané ekonomické situace nastavit. Výše ovšem také záleží na zvolených parametrech, které reprezentují váhu, jakou dává centrální banka inflačnímu cíli, růstu HDP nebo výši nezaměstnanosti. Nicméně principiálně dokáže Taylorova křivka ukázat optimální trend. Taylor 1 byl počítán s rozdíly mezi skutečným a potenciálním produktem. Taylor 2 bere v potaz nezaměstnanost NAIRU, Taylor 3 nezaměstnanost NAWRU. Všechny počítají s inflačním cílem 2 procenta a optimálními sazbami ve výši 2 procent. V současnosti činí klíčová sazba ČNB 0,05 procenta. Roky 2017 a 2018 jsou modelovány na základě předpovědí. Jsou zde ale další jevy, zmíněné v článku, které ovlivňují rozhodování ČNB a odchylují teoretickou výši sazby dle Taylora od té, kterou se banka nakonec rozhodne nasadit.
Zdroj dat: AMECO, OECD, Eurostat, ČSÚ, ČNB, IMF, Vlastní výpočty

V textu byly upřesněny některé pasáže.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru