Česká republika získala v pololetí z rozpočtu Evropské unie o 16,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice Česka činila 66,6 miliardy korun a za celý loňský rok 79,6 miliardy korun.

Země v pololetí obdrželo z unijního rozpočtu 39,5 miliardy korun a odvedlo do něj 22,8 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

"Česká republika by měla z evropského rozpočtu čerpat více, než do něj přispěje ještě minimálně deset let," říká mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová.

Snížení čisté pozice ve srovnání s předchozími roky je podle ministerstva způsobeno zejména zahajováním operačních programů pro období 2014 až 2020. "V předchozích letech tvořily hlavní část příjmů prostředky za programové období 2007 až 2013, které se nejvíce dočerpávaly ve třech letech následujících po ukončení období," uvedl úřad.

Podobný cyklus lze podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy očekávat i v aktuálním programovém období. "Zejména v letech 2021 a 2022 a částečně v roce 2023 se dočerpávání pravděpodobně opět projeví citelným zlepšením čisté pozice Česka," uvedl.

Kovanda zároveň upozornil, že Česku bylo zatím proplaceno pouze 1,5 procenta částky přidělené v rámci programového období 2014 až 2020. "V případě Maďarska je to 4,2 procenta, v případě Polska 4,1 procenta a v případě Slovenska to na konci března letošního roku bylo 3,5 procenta. V Česku byl navíc alokován jen malý podíl evropských peněz z programového období 2014 až 2020, dosud jen 4,4 procenta. V Maďarsku ale už alokovali více než 50 procent, v Polsku zhruba 22 procent a na Slovensku 19,8 procenta," uvedl.

"V čerpání dotací nepatříme zrovna mezi premianty, na začátku jsme zaspali," říká Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. "Zpozdily jsme se s čerpáním dotací v minulém období, proto jsme přednostně musely dotáhnout staré projekty. Část peněz by jinak propadla," vysvětluje.

Hlavní úlohu ve výsledné pozici Česka podle ministerstva v pololetí sehrálo čerpání peněz ze Společné zemědělské politiky a ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti programového období 2014 až 2020. Na politiku soudržnosti země za první pololetí letošního roku celkově obdržela 13,9 miliardy korun, příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 25,6 miliardy korun, z toho přímé platby 21,5 miliardy korun.

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak Česko do konce letošního června zaplatilo do rozpočtu EU 496 miliard korun a získalo z něj 1152 miliardy korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 656 miliard korun více, než do něj odvedlo.

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2015 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie.

V roce 2015 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14 miliard eur (zhruba 364 miliard korun) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 9,5 miliardy eur více, než do něj odvedlo.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru