Největší světový výrobce elektroniky a počítačových součástek Foxconn přišel do Česka v roce 2000 s cílem vybudovat tady svou regionální centrálu. Nyní tu firma zakládá i svou logistickou základnu. Foxconn vyčlenil všechny týmy, které se podílejí na řízení dodavatelského řetězce a skladování, do jedné společnosti. Ta bude nabízet logistické služby i mimo koncern.

Původně zajišťovala logistiku Foxconnu v oblasti střední Evropy divize Global Logistic Solutions (GLS). Ta se koncem loňského roku stala součástí společnosti Jusda International, která patří do skupiny Foxconn a zajišťuje pro ni dopravu a skladování převážně ve východní Asii. Tato společnost, která provozuje přes 60 logistických center s plochou kolem dvou milionů metrů čtverečních, je jednou z největších logistických firem v Číně.

Problematický název

Vznik nové firmy Jusda Europe mimo jiné vyřešil i potíž s názvem původní logistické divize Global Logistic Solutions. Pod zkratkou GLS totiž funguje i známý balíkový přepravce, který patří pod britskou poštu Royal Mail.

Letos se pak GLS přejmenovalo na Jusda Europe. "Není to ale jen kosmetická změna. Utvořili jsme plnohodnotnou logistickou firmu," říká šéf Jusda Europe Petr Škoda. Podle něj by měla nově vzniklá společnost časem působit v celém regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky, kde bude poskytovat logistické služby jak Foxconnu a jeho zákazníkům, tak bude hledat úplně nové klienty. To má být do budoucna hlavní směr rozvoje firmy.

Změna logistické strategie Foxconnu v Česku souvisí s expanzí celé firmy Jusda International, která loni rozšířila svou síť také do Indie, Jižní Koreje a Japonska.

Ze zákazníků, kteří si u Foxconnu nechávají vyrábět elektroniku, Jusda už nyní zajišťuje některé logistické služby například pro HP Enterprise, HP Inc., Brocade nebo Cisco, v jehož případě se jedná dokonce o globální distribuční centrum. Má ale už i několik zákazníků z jiných průmyslových oborů. Například z oblasti rychloobrátkového zboží nebo potravinářství. Také se podílí na reverzní logistice bílého zboží prodaného na Amazonu.

Nyní má firma kolem 500 zaměstnanců a provozuje sklady v Pardubicích a Kutné Hoře. Vedle nich pak využívá pro různé projekty i provozy logistických partnerů v několika evropských lokalitách. Nyní se ale chystá na expanzi do dalších zemí a zřízení vlastních logistických center.

"Teď řešíme projekty v Nizozemsku a Polsku, otazníkem je Maďarsko a Slovensko. Většinou je to pro externí zákazníky a s Foxconnem to nemá nic společného," uvádí Škoda. Některé projekty se pak týkají také výrobce elektroniky Sharp, v němž tchajwanský výrobce vlastní od loňska většinový podíl.

Vzhledem ke své historii bude Jusda vedle kompletní logistiky zajišťovat i lehkou výrobu nebo finální úpravu výrobků. Tento přístup odpovídá trendu posledních let, kdy hranice mezi logistikou a výrobou do značné míry mizí.

"V současné době se linie mezi logistikou a výrobou dost smývá. V podstatě je to všechno o materiálových tocích, a tak se lehké výrobě vůbec nebráníme. Naopak si myslíme, že se v nejbližších letech budou do Evropy stále více dovážet generické výrobky, které se zde budou částečně upravovat podle přání zákazníků. Nikoliv nějakým zásadním zásahem, ale například se přidá kabel pro konkrétní stát nebo samolepka či se přidá nějaký box navíc a podobně," myslí si manažer.

Jusda se nedávno pustila do pilotního projektu automatizace. Firma zavedla robota, který skládá zboží na palety, nebo palety naopak rozkládá. "Obecný problém automatizace je, že je využitelná jen v oblastech, které jsou plánovatelné. Zatím tak v tomto ohledu nechystáme další projekty. Nevidíme byznys, který by ospravedlnil takovou míru investice s rozumnou návratností. Daleko víc investujeme do IT a systematizace skladu," popisuje Škoda.

Přestože má Foxconn výrobní závody i v Evropě, řadu dílů a zboží stále dováží ze svých čínských továren. Převážná část jde po moři, v posledních letech však stále více využívá i transkontinentální železniční dopravu. "Jusda patří mezi hlavní propagátory vlakového spojení Evropy s Čínou a je to jeden z našich stěžejních produktů, který se budeme snažit v nejbližší době výrazně rozvíjet," říká Škoda. Velkou předností je podle něj úspora času oproti námořní dopravě, ale na druhou stranu je potřeba najít víc nákladu i pro cestu zpátky, aby byla přeprava efektivní. Rozvoj transkontinentálního železničního spojení také brzdí nepříznivé klima v zimním období, kdy nízké teploty nedovolují na části trasy přepravu choulostivějšího zboží v běžných kontejnerech.

Tématu se věnuje také aktuální číslo časopisu Logistika. 

Související