Tento týden to byla ve středoasijském Kyrgyzstánu jedna z největších zpráv: Miliardový kontrakt na stavbu vodní elektrárny převezme od ruského giganta RusHydro česká firma Liglass Trading CZ, která smlouvu slavnostně podepsala za přítomnosti prezidenta Almazbeka Atambajeva.

Jenže společnost tohoto jména neznají ani lidé z oboru vodní energetiky, ani kompetentní úřady. Tedy až na jediný – Kancelář prezidenta republiky, která se podle zjištění redakce za neznámou firmu ve středoasijské zemi opakovaně přimlouvala.

Projekt výstavby kaskády čtyř vodních elektráren o výkonu 237 megawatt je pro Kyrgyzstán strategickou investicí. Samotný Liglass nic podobného nikdy předtím nedělal. I velikostně se jedná o úplně jinou ligu – v roce 2014 měla firma tržby jen 345 tisíc korun a ztrátu milion korun, v dalších letech výkazy nezveřejnila.

 

Přitom jen v první fázi se Liglass zavázal zaplatit firmě RusHydro zhruba 850 milionů korun za její 50procentní podíl na projektu. To je ale jen malý zlomek toho, co má společnost ze Železného Brodu se základním jměním 200 tisíc investovat. Jen do prvních dvou zdrojů investuje zhruba 230 milionů dolarů, celkové investice pak můžou tvořit až půl miliardy dolarů, tedy necelých 12 miliard korun.

I když jde o obrovský kontrakt, který byl na kyrgyzské straně podpořen na nejvyšší úrovni, na té české o něm ani na oficiálních místech nikdo nic neví. "Dnes jsem poprvé slyšel, že nějaká taková firma existuje," řekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Později doplnil, že jeho resort aktivity firmy v oblasti nesleduje. "My jsme v tomto aktivní nebyli, pokud mám správné informace," dodal.

Doporučení od Mynáře

Stejně tak o ničem neví na ministerstvu zahraničí a obchod nezařizoval ani Petr Jurčík z kazašské kanceláře CzechTrade, která v regionu českým firmám s byznysem pomáhá.

"Poprvé jsem o nich slyšel asi před třemi týdny, ale přes nás ten obchod nešel," řekl HN.

Jediným, kdo má o firmě Liglass a jejím působení v Kyrgyzstánu kusé informace, je český honorární konzul v Biškeku – podnikatel Marat Džanbajev. "O té firmě jsem se dozvěděl na začátku roku 2017, když se na mě začali obracet lidé z naší vlády s prosbou o více informací o Liglassu," říká. "Ukázali mi doporučující dopis, který na tu firmu napsal pan Mynář z prezidentské kanceláře," tvrdí konzul.

A tím to neskončilo. "Před měsícem jsme s českou velvyslankyní v Astaně zorganizovali schůzku obou prezidentů Zemana a Atambajeva na zahájení Expa a byl jsem přítomen na jednání prezidentů ohledně vstupu firmy Liglass," doplnil konzul.

Dodal, že zpráva o uzavření miliardové smlouvy způsobila v jeho zemi "informační bombu". "Divné je, že ta firma nemá kanceláře, veřejného zástupce, který by odpověděl na všechny otázky," dodal.

Kancléř Vratislav Mynář se v pátek s redakcí bavit nechtěl – dvakrát položil telefon s tím, že nemá čas. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček nechtěl obsah Zemanovy schůzky s Atambajevem blíže specifikovat. "Mohu pouze poznamenat, že téma hydroenergetiky bylo předmětem debaty prezidentů," napsal.

Hradní poradce pro energetiku Martin Nejedlý nepopřel, že Zeman s Atambajevem o firmě Liglass hovořil. "Ano, víme o tom, seděl jsem u toho jednání. Pan prezident řekl, že Česká republika má velmi dobré renomé v rámci energetiky. Řekl, že samozřejmě neví, jak to dopadne, že ví, že je to otevřené výběrové řízení, kde budou posouzena všechna kritéria," sdělil redakci.

"Ano, je to ta společnost Liglass. Všechny otázky a odpovědi si vyhledáte v kyrgyzském tisku. Monitorovali jsme to jako kvalitní společnost, která už v Kyrgyzstánu něco vybudovala, a dokonce v Kyrgyzstánu říkají, že tam má Česká republika velmi dobré renomé," doplnil Nejedlý s tím, že "pan prezident nedoporučoval a nelobboval".

"Odprezentovali jsme tento projekt, který se velmi dlouho připravoval a byl v poslední fázi toho výběrového řízení, což bylo při naší návštěvě Expa v Kazachstánu," dodal.

Otázkou je, kde firma s mizivým obratem plánuje na takto obří projekt získat finance. Obvykle je prvním místem, kam firmy u rizikových destinací, jako je Kyrgyzstán, jdou, státní Česká exportní banka a pojišťovna EGAP. Ani ty nicméně žádnou žádost o úvěr neregistrují.

Firma o projektu mluvit nechce

Jediným majitelem firmy je podle obchodního rejstříku Michael Smelík, jako výkonný ředitel vystupuje Jiří Vojtěchovský.

Oba tito muži přitom letos v lednu založili Česko-kyrgyzskou obchodní komoru. Ta sídlí ve stejném smíchovském činžovním domě jako advokátní kancelář známého právníka Drahomíra Šachty. Smelík má navíc trvalou adresu v objektu, který vlastní firma Jana Langra z Šachtovy kanceláře.

Sám Šachta spolupráci na projektu nepopírá. "Poskytujeme jim právní služby. Nijak jinak se v tom neangažujeme," řekl na dotazy HN.

Zástupci firmy nechtějí celou věc komentovat. "Já se k tomu nebudu vyjadřovat. Druhá věc je, že smlouvy podléhají obchodnímu tajemství," uvedl Jiří Vojtěchovský, výkonný ředitel Liglass Trading. Odmítl komentovat i kontakty s Hradem. "K tomu se nebudu vůbec vyjadřovat, to mi nepřísluší. Já pracuji převážně v Asii a ostatní mi nepřísluší," řekl Vojtěchovský.

Jednatel firmy Smelík se o aktivitách firmy odmítl bavit. "Nezlobte se, obracejte se na pana Vojtěchovského, nebo na pana Juraje Pavola, to jsou projektpví manažeři," řekl. "Nevím o ničem takovém," odpověděl na otázku, jestli se za firmu Hrad přimlouval, a zavěsil.

Podobně skoupý na slovo byl i Pavol a odkázal na Vojtěchovského, který je podle něj ředitel celého projektu a také ředitel pro euroasijský region.

Na otázky, které HN k projektu poslaly na počátku týdne, firma dosud nereagovala.