Americký výrobce chytré elektroniky Jawbone, který minulý týden ohlásil likvidaci, měl víc než dost peněz na to, aby se dokázal postavit Fitbitu a dalším značkám zdravotní a sportovní elektroniky. A to mohl být jeho největší problém.

Prestižní investoři rizikového kapitálu jako Andreessen Horowitz, Sequoia nebo Khosla Ventures, a dokonce kuvajtský státní fond nalili do Jawbone stovky milionů dolarů, což vyhnalo hodnotu firmy až k 3,2 miliardy dolarů v roce 2014.

Zmíněné peníze ale nedokázaly firmu ze San Franciska zachránit. Jawbone oznámila konec poté, co se na trhu nedařilo jejímu zařízení pro sledování sportovní aktivity.

Pád firmy Jawbone, která vybrala přes 900 milionů dolarů, je podle manažerů a finančníků ukázkou toho, jak může pumpování peněz do Silicon Valley udržovat při životě podniky bez budoucnosti. Společnost totiž mohla být před lety vhodným cílem pro akvizici. Musela by ale brát méně peněz od investorů, a tedy mít i nižší hodnotu. V roce 2016 se podle zdrojů z trhu firma opravdu snažila najít kupce, ale nikdo neprojevil zájem.

"V podstatě pumpují peníze do firem silou," řekla Sramana Mitra, zakladatelka a šéfka startupového akcelerátoru One Million by One Million. "Očekávám, že kvůli přeinvestování zemře více firem," dodala.

Státní peníze do start-upů

Případ Jawbone ukazuje riziko, jakému v Silicon Valley čelí investoři, kteří tradičně do start-upů neinvestovali, jako například státní fondy. Kuvajtský fond The Kuwait Investment Authority (KIA) ještě loni vedl skupinu investorů, která do amerického výrobce elektroniky nalila dalších 165 milionů dolarů. Přitom výhledy firmy už nebyly oslnivé a většina původních investorů do ní odmítla vložit další peníze.

Státní fondy, které mají ve správě stovky miliard dolarů, loni nalily do soukromých technologických společností 12,7 miliardy dolarů, o rok dříve to přitom bylo jen 2,2 miliardy dolarů, vyplývá z informací výzkumné společnosti CB Insights.

Pády start-upů nejsou ničím neobvyklým, ale likvidace miliardové společnosti, která získala stamilionové investice, je nečekaná. Konec Jawbone se tak podle CB Insights stane druhým největším pádem firmy zainvestované rizikovým kapitálem (měřeno podle velikosti investic). Na první příčce je společnost Solyndra zaměřená na solární technologii, která zbankrotovala v roce 2011.

K podobným pádům bude docházet

Podle některých investorů se ale pády, jako je ten Jawbone, příliš nepodepíšou na objemu investic do start-upů. Fondy rizikového kapitálu loni vybraly rekordních 41 miliard dolarů.

"Každý se snaží najít cestu, jak uspět v technologické ekonomice," řekl Rich Wong, partner investiční společnosti Accel. Podle něj je tak nevyhnutelné, že k podobným pádům dojde.

Konec Jawbone by ale mohl odradit investory, kteří zvažují stamilionové investice do neosvědčených společností. Od loňských problémů výrobce elektroniky klesla kvůli špatným výsledkům a ochlazujícímu nadšení investorů hodnota několika start-upů. Problémy měla například firma Zenefits vyvíjející HR software, předplatné jídla HelloFresh nebo přepravní firma Ola.

Počty investic do start-upů klesají od roku 2015, ale investoři mají k dispozici velké částky a nebojí se je vložit do firem, kterým věří. Příkladem je Lyft, konkurent přepravní firmy Uber, který v dubnu získal od investorů 600 milionů dolarů.

18 let na trhu

Jawbone vznikla v roce 1999 pod názvem AliphCom. Firma vyráběla různé produkty včetně Bluetooth sluchátek či reproduktorů. V roce 2011 pak uvedla stylová zařízení na sledování sportovní aktivity, spánku a dalších zdravotních dat.

V průběhu času firma spotřebovala 500 milionů dolarů v investicích a půjčila si dalších 400 milionů dolarů, velkou část z toho od společnosti BlackRock, ukazují data od společnosti PitchBook. Přesto se firmě na trhu nositelné elektroniky příliš nedařilo. S tržním podílem pod pět procent nedokázala konkurovat Fitbitu, Samsungu a dalším.

Firma přesto v roce 2014 získala investici 147 milionů dolarů, která ji ocenila na 3,2 miliardy dolarů. Rok poté již firma propustila 15 procent zaměstnanců kvůli finančním problémům. Následně v roce 2016 do Jawbone investoval kuvajtský fond KIA, jenž vedl skupinu investorů, která do firmy nalila dalších 165 milionů dolarů. Tato investice srazila hodnotu firmy na polovinu - ocenila ji jen na 1,5 miliardy dolarů.

Státní peníze do start-upů

Státní fondy ze Středního východu a Asie jsou v posledních letech mnohem aktivnější v investování přímo do start-upů místo vkládání peněz do fondů rizikového kapitálu. Například saúdskoarabský či katarský fond mají velké podíly v Uberu.

Jelikož mají státní fondy mnohem více peněz než klasické investiční firmy a jsou daleko méně zkušené v investicích do technologických společností, jsou často zvány, aby se účastnily investic do rizikových podniků, říkají nejmenovaní lidé, kteří ve společnosti státních fondů investují.

"Podobné velké investice pak vytvářejí uměle nafouknutou hodnotu firem, která neodpovídá příjmům," říká například Sramana Mitra z One Million by One Million.

Velké částky mohou být také falešným signálem investorům, kteří berou to, kolik firma vybrala peněz, jako signál úspěchu. "Je to ale obráceně," naznačuje Rebecca Lynn, partnerka společnosti Canvas Ventures.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru