Jen chvíli po začátku ekonomické krize začaly vyplouvat na povrch diametrální rozdíly mezi tím, v jakém zisku či ztrátě se nacházejí jednotlivé pobočky nadnárodních mateřských firem.

Ukázalo se, že koncerny umí v rámci svých vnitřních obchodů dobře využít toho, kam přesunout peníze tak, aby nemusely zdaňovat desítky procent zisku, ale aby danily v té zemi, kde je to pro ně nejvýhodnější. A to, i když tam žádná reálná přidaná hodnota jejich výrobků či služeb nevznikla.

Symbolem se stalo Lucembursko, kde danila a daní řada firem za speciální nízké sazby, aniž tu služba či produkt vzniká.

"Začaly se proto vést politické diskuse, nakolik je to morální a etické. Což vyústilo v dohodu mezi členskými zeměmi OECD, která vede k narovnání podmínek. Cílem je zdaňovat zisky férověji a hlavně tam, kde skutečně vznikají," říká vedoucí daňového oddělení kanceláře Vilímková & Dudák Lenka Pól Brožková.

HN: Jak lze dosáhnout toho, aby firmy zdaňovaly své zisky tam, kde vznikají?

Podrobným reportováním mateřské společnosti finančnímu úřadu v zemi svého sídla. Mateřská společnost sesbírá od svých dcer data a předá je finančnímu úřadu ve své zemi. Zpráva bude obsahovat mimo jiné informace o výnosech z transakcí se sdruženými podniky, o výsledku hospodaření před zdaněním, včetně všech mimořádných nákladů a výnosů, o zaplacené dani z příjmu včetně záloh či doměrků daní, o splatné dani z příjmů, také o kumulovaném výsledku hospodaření, hodnotě aktiv či počtech zaměstnanců.

Dobře tak bude vidět na zisky a ztráty v jednotlivých dceřiných firmách podniku. A hlavně: data budou přístupná daňovým úředníkům ve všech zemích, kde firma působí.

HN: Koho všeho se tato povinnost bude týkat?

Povinně se reportování budou účastnit nadnárodní skupiny s obratem přes 750 milionů eur, tedy zhruba 20 miliard korun. Konkrétně u firem, které mají sídlo v Česku, se to týká skupiny ČEZ či Agrofertu.

Doměření daní

V roce 2016 proběhlo 900 daňových kontrol zaměřených na převodní ceny, což je nárůst o 10 % oproti roku 2015 a čtyřnásobek kontrol, které proběhly se stejným zaměřením v roce 2012.

Výsledkem kontrol bylo, že finanční správa loni doměřila daně v hodnotě více než 880 milionů korun (cca 32,5 milionu eur), což je nárůst o 100 % v porovnání s rokem předchozím, kdy doměřená daň činila 446 milionů korun (16,5 milionu eur).

Daňovým subjektům byla zároveň v roce 2016 snížena vykazovaná ztráta v rekordní výši 8,5 miliardy korun (cca 315 milionů eur), oproti roku 2015, kdy byla výše neuznané ztráty 390 milionů korun, tedy cca 14,5 milionu eur. 

Zdroj: Deloitte

HN: Odkdy tato povinnost vzniká?

Ta už vznikla – poprvé se předkládá zpráva za zdaňovací období roku 2016.

Vzhledem k tomu, že u nás se ještě nepovedlo ve sněmovně vládní návrh novely projednat – ten je nyní teprve ve třetím čtení -, je ohlašovací termín odsunut přibližně na duben 2018.

Nicméně i tak budou firmy s mateřskou společností v Česku podávat zprávu i o roce 2016, z této povinnosti se odložením účinnosti novely
zákona nijak nevyvléknou.

Jen budou tato data známa o rok později.

V jiných státech už firmy svou povinnost letos plní.

HN: Kolik je v Česku takových firem, jichž se to týká?

Těch se sídlem mateřské společnosti přímo u nás je zhruba deset až patnáct. Těch, které mají "matku" v zahraničí a u nás mají své pobočky a budou plnit oznamovací povinnosti v zemi svého sídla, jsou stovky, nebo dokonce tisíce. 

HN: Existují nějaké postihy, pokud to firmy neučiní?

Ano, správce daně může uložit opakovaně pokutu až 1,5 milionu korun.

HN: Co to bude v důsledku znamenat?

Dá se čekat, že se zvýší a přesněji zacílí kontrola takzvaných transferových cen, tedy toho, za kolik si co mezi sebou jednotlivé firmy sdružené v koncernu prodávají. Daňoví úředníci pak budou moci snadno zkoumat, zda jsou to ceny reálné a zda nejde jen o to, jak vyvádět zisk jinam – tam, kde se nedaní dvaceti procenty, ale třeba jen jedním procentem.

HN: Takže se bude danit jen tam, kde se výroba skutečně odehrává?

Pokud v Irsku, Lucembursku nebo jinde skutečně sedí hlavní tým nadnárodní firmy, který službu či produkt vymýšlí, firma si jistě obhájí, proč právě tam danit nebo proč právě tam odvádět licenční poplatky za IT a další běžné věci. Pokud to bude ale jen virtuální sídlo, kam jen jednou za rok zajede vedení firmy vybrat poštu, danit zisky v takové zemi už obhajitelné nebude. 

HN: Jak se tyto kontroly dělaly doposud?

Viděli jsme u několika klientů, že finanční úředníci používali dotazník pro firmy se 150 podrobnými otázkami. Jenže bylo jen na dobrovolnosti firem, co vše byly ochotné o sobě prozradit. Častokrát ani samy dceřiné firmy nevěděly, jak na tom matka ve skutečnosti je. Nyní už je to povinné, takže český finanční úředník díky tomuto nástroji bude moci ověřit, že to, co mu firma u nás říká, není jen na papíře, ale že to tak je ve skutečnosti. A bude moci snadno doměřit daň, pokud uvidí, že ztráta je jen deklarovaná a zisk se vyvedl jinam. Dá se tedy čekat, že přibude daňových kontrol a zřejmě i doměrků daní.