Osudy zaměstnanců jako těch ze společnosti France Télécom, kteří spáchali sebevraždu kvůli psychickému nátlaku ze strany svých nadřízených, inspirovaly celovečerní hraný film Korporace.

Debutový snímek režiséra Nicolase Silhola v těchto dnech soutěží o hlavní cenu na festivalu v Karlových Varech.

"Ve Francii došlo k mnoha sebevraždám zejména ve velkých firmách. V nich se poslední roky uplatňuje anglosaský způsob řízení, donedávna známý jen ze soukromé sféry," vysvětlil na festivalu herec Lambert Wilson, světově proslulý rolí Merovejce ve druhém a třetím dílu akčního sci-fi Matrix.

V Korporaci ztvárnil nadřízeného workoholické třicátnice, manažerky Emilie, která se v nadnárodní firmě snaží provést takzvanou restrukturalizaci, to znamená propustit mnoho zaměstnanců.

Kvůli přísnému francouzskému pracovnímu zákoníku na podřízené vyvíjejí psychický tlak, aby zaměstnanci sami podali výpověď a firma jim tak nemusela vyplácet tučné odstupné.

Plán se však zhroutí, když si terorizovaný finanční manažer vezme život – skočí ze střechy budovy.

Emilii, kterou ztvárnila herečka Céline Sallette, následné vyšetřování přiměje k tomu, aby přehodnotila celý svůj život. "Dosud se totálně identifikovala se svojí společností a zcela se odstřihla od emocí. V průběhu filmu se na ty emoce snaží znovu napojit," popsal režisér Silhol.

Ten si téma pro svůj celovečerní debut vybral mimo jiné z osobních důvodů, jeho otec pracuje jako konzultant v oblasti HR, tedy takzvaných lidských zdrojů. "Rodiče scenáristy Nicolase Fleureaua pro změnu celý život pracovali ve společnosti France Télécom, kde v té nedávné vlně zaměstnaneckých sebevražd bylo hodně úmrtí," upozornil režisér.

Ve filmu prý nechtěl do detailu popisovat osud obětí, spíš ho zajímala role jednotlivce v systému.

"Při rešerších jsme narazili na příběh manažerky, která vyhořela a nakonec si uvědomila, že v korporaci byla někým jiným, než kým je ve skutečnosti. Od systému se odvrátila. Také naše hrdinka je na začátku nesympatická, ale postupně se vyvíjí," zdůraznil režisér.

Téma zaměstnaneckých sebevražd je podle něj ve Francii natolik citlivé, že s ním žádná společnost nechce být spojována.

"Exteriéry jsme natáčeli v Paříži, interiéry v Lyonu. Ale žádná firma nás nenechala natáčet ve svých prostorách, to téma bylo tak závažné, že s ním nikdo nechtěl být spojován. Proto jsme museli využít ateliéry," doplnil režisér.

Kontrast mezi pařížskými exteriéry a lyonskými ateliéry nicméně film využil. "V interiérech jsme volili jasnější, ostřejší střihy, zatímco natáčení venku mělo připomínat skutečný život. Cílem bylo, aby styl natáčení v exteriéru postupně pronikal i dovnitř, jak se osobnost hlavní hrdinky postupně osvobozuje," uvedl Silhol.

Herec Lambert Wilson zdůraznil, že korporátní svět důvěrně nezná. "Už v dospívání jsem si zvolil svobodné povolání, abych tomuto systémovému světu unikl. Pojmy jako korporátní myšlení nebo korporátní jazyk tedy znám jen od přátel, kteří ve velkých firmách pracují," vysvětlil.

Sám se prý však cítí podobně jako lidé, kteří byli z nějaké velké korporace propuštěni. "Jako herec jsem na trhu práce pořád, jsem zvyklý na to, že mě někdo vytrvale odmítá. Neustále chodím na konkurzy a mám strach, jestli mě ještě někdo zaměstná," uvedl.

Wilson se při natáčení volně inspiroval Stevem Jobsem, jehož fotku prý zahlédl na obálce časopisu. Také Wilsonova postava ve filmu neustále nosí roláky, v jakých býval často k vidění Jobs. "Chtěli jsme ukázat, že jde o postavu tak sebejistou, až si může dovolit nosit každý den casual friday oblečení," podotkl Wilson.

Svoji postavu neoznačuje za karikaturu ani "největšího zlouna", prý jen ztělesňuje někoho, kdo za své přijal tvrdou teorii managementu. "Ta postava je ztělesněním celého systému, ale nejde o špatného člověka. Jen se rozhodl, že bude vyznávat tuto teorii a uvádět ji do praxe, ale v zásadě se také on nechá velkou společností převálcovat. Jakmile udělá chybu, společnost je připravená se ho zbavit," podotkl Wilson. 

Ten v Karlových Varech mimo jiné hovořil o tom, proč ve filmech pokaždé přijímá jinou roli. Osmapadesátiletý francouzský rodák je světově nejznámější díky sci-fi Matrix, účinkoval však také ve snímcích významných umělců Clauda Chabrola, Jacquesa Demyho, Petera Greenawaye, Alaina Resnaise či Andrzeje Wajdy.

"Nechtěl bych hrát dvakrát po sobě stejnou postavu. Často se stává, že si vás režiséři nebo producenti zaškatulkují, a já se z těchto škatulek snažím za každou cenu vystupovat," poznamenal Wilson.

Částečně lituje, že se například nikdy nestal hereckým alter egem jednoho režiséra, jako se to podařilo Marcelu Mastroiannimu, když ve snímcích italského režiséra Federika Felliniho hrál postavy s rysy tohoto filmaře. "Ale kdybych se chtěl stát takovým režisérským alter egem, musel bych být věrný jednomu autorovi. Mně víc vyhovuje, když jsou věci v pohybu," podotkl Wilson, jehož mohli tuzemští diváci začátkem letošního roku vidět v roli oceánografa Jacquesa-Yvese Cousteaua ve filmu Odysea.

Wilson je hostem festivalu v Karlových Varech poprvé, v Česku už ale před lety jednou natáčel a letos na podzim se znovu vrátí s jiným štábem. "Do Česka jezdím velice rád. Stejně jako Francie také Česká republika miluje film," podotkl herec.

Film Korporace je jedním z 12 titulů, které na festivalu v Karlových Varech soutěží o hlavní cenu.