"Mám kamaráda, který je velice inteligentní, získal stipendium na Harvardu, poměřovat se s ním nemá smysl. On bude vždycky lepší," začíná americký pediatr a neuropsycholog Steve Hughes vysvětlovat, proč je lepší měřit spíše pokrok, jaký děti ve škole dělají, než jejich znalosti pomocí testů, jak je teď běžné. Podle něj je důležité vytvořit dětem především správné prostředí, ve kterém se jim bude dobře učit.

"Víte, neexistuje žádná souvislost mezi výsledky v tolik populárním testování PISA a ekonomickým vývojem či rozvinutostí země. Na školních výsledcích nikdy nezávisí pozdější profesní úspěch. Podívejte se na velké korporace – Ernst and Young, Google – ti se neptají na vaše studijní výsledky, zajímá je, jací jste a co jste už v životě dokázali," říká Hughes.

Proto se svým týmem na Univerzitě v Minnesotě vytvořil alternativu ke klasickým znalostním testům, kterou pojmenoval DERS, ve volném překladu nástroj na hodnocení pokroku a prostředí. Netestují tedy výsledky dětí, ale spíš to, jak se chovají a kde se učí.

Je ve třídě uklizeno? Mají děti na práci klid? ptá se test

Hodí se především na školy, které vzdělávají děti podle pravidel Montessori, protože právě to, jak je vybavená třída a jakým způsobem se k dětem přistupuje, je v nich důležité. Ale není to nutná podmínka, ke zlepšování je mohou použít i běžné školy. 

Testy měří, jak se dítě zajímá o třídu, oční kontakt, jestli vnímá, co se zrovna ve třídě děje. Jestli spolu žáci komunikují, jak spolupracují, zda je učení baví, vyrušují, nebo jsou znechucení. Zkoumá také, jestli jsou děti věkově namíchány nebo rozděleny podle věku. "Je naprosto přirozené, že se mladší učí od starších. Umělé rozdělování dětí podle věku není dobré," říká Hughes.

Druhá část testu se týká prostředí, v kterém se děti učí. Testy zkoumají, jestli je ve třídě pořádek, klid na práci, je vizuálně hezká, je v ní dostatek rostlin či zvířata, nebo zda mají děti k dispozici dostatek podnětů.

Hughes klade na správné prostředí velký důraz. A dává příklad s mluvením. Děti z podnětného prostředí mají dvakrát větší slovní zásobu než ty, které vyrůstají ve vyloučených lokalitách. A to jen kvůli tomu, že s nimi rodiče hovoří a dávají jim dostatek přirozených podnětů, na rozdíl od těch z vyloučeného prostředí, kterým se rodiče obvykle tolik nevěnují. "Naším cílem je maximalizovat příležitosti, aby se děti mohly naučit co nejvíc," popisuje.

Testy nám pomohou se zlepšovat, říká ředitelka školy

Steve Hughes představil své testy na workshopu v Praze, který zorganizoval Montessori Institute Prague. Zúčastnily se ho první školy, na nichž se testy vyzkouší, celkem by jich mělo být třicet. Na konci července bude Hughes spolu s dalšími odborníky přednášet o vzdělávání a výchově dětí na třídenním Mezinárodním Montessori kongresu v Praze.

"My to bereme spíše jako nástroj, jak se zlepšovat," popisuje jedna z účastnic školení, ředitelka Butterfly Montessori School ve Zlíně Zuzana Strachoňová. "Dává nám nové možnosti, jak nezapomenout na maličkosti, které jsou ale důležité, aby celé Montessori vzdělávání dávalo smysl," doplnila.

Testy se hodí zejména pro děti v předškolním věku a na prvním stupni základních škol. Ideální je, když se opakují, aby si škola mohla vyzkoušet, jak se děti zlepšují. Princip spočívá v tom, že hodnotitelé pozorují třídu a ve speciálním počítačovém programu zaškrtávají věci, které vidí. "Doufáme, že by to mohlo doplnit akademické testování po celém světě," věří Hughes.

Autistů přibývá vlivem lepší diagnostiky a čím dál starších rodičů

Jako neuropsycholog se v současnosti zabývá také vzděláváním dětí s poruchami pozornosti či hyperaktivitou, takzvaným ADHD. Začleňování takových dětí do běžných kolektivů je podle něj dobrá věc, ale vždy záleží na individuálním stavu dítěte.

Huges dává příklad holčičky, u které se to nepodařilo. "Díky pobytu v Montessori třídě se naučila více, než by kdokoliv čekal. Ale byla hodně agresivní, příliš narušovala vyučování. Pokud to ale jen trochu jde, jsem samozřejmě pro začlenění dětí s různými odlišnostmi," míní.

V Česku se často mluví o tom, že velkým problémem ve školách je moc dětí ve třídách. S tím ale Hughes nesouhlasí. Na počtu žáků ve třídě podle něj záleží jen u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. "Na ně učitel potřebuje více času, aby se jim mohl individuálně věnovat. Pro běžné třídy to ale není řešení. Vzdělávání se automaticky nezlepší, pokud snížíme počet dětí ve třídě, to neplatí," upozorňuje.

Stále narůstající počet dětí s diagnózami ADHD, Downův syndrom či autismus je podle Hughese dán dvěma faktory – prvním je lepší diagnostika, dnes je díky testům mnohem snazší takové nemoci rozpoznat a druhým je pozdější věk, ve kterém lidé mají děti. "Když máte děti ve 35 letech, jsou spermie a vajíčka už starší, pravděpodobnost vzniku nějaké nemoci je vyšší," vysvětluje Hughes.