"Proč jsme se vzdali vlastní měny? Ve prospěch silnějšího růstu, příchodu investic a jiných výhod, které převládly nad těmi výhodami, které by přineslo zachování koruny," říká v on-line rozhovoru se čtenáři HN Igor Barát, bývalý slovenský zplnomocněnec pro přijetí eura.
Igor Barát (*1966) v současnosti působí jako ředitel evropské pobočky Mezinárodní investiční banky v Bratislavě.
Dříve pracoval v médiích a byl mimo jiné redaktorem Slovenské televize v Praze.
Později byl mluvčím slovenské centrální banky NBS a stal se zplnomocněncem pro přijetí eura. Za jeho úspěšné dokončení si vysloužil přezdívku "Mr. Euro".
"Euro přispělo k ekonomickému růstu v průměru o cca 0,2-0,5 procenta ročně, přitáhlo k nám významné zahraniční investice, zjednodušilo firmám zahraniční platby, ulehčilo lidem cestování a studium v zahraničí. A zřejmě také přispělo k růstu sebevědomí Slováků – ale to se zatím asi nezkoumalo," vysvětluje Barát.
Na dotaz, jestli euro vedlo na Slovensku ke zvyšování cen nebo zda ohrozilo úspory lidí, odpovídá negativně. "Na Slovensku v roce 2009 nedošlo k celkovému zdražování, inflace (CPI) byla ten rok 0,9 procenta, o rok dřív před zavedením eura 4,4 procenta. Nicméně do eurozóny jsme vstoupili v čase vrcholící globální ekonomické krize, takže na dva tři roky zanikly významné inflační tlaky. Ceny se mírně zvýšily hlavně v oblasti služeb, ale tam těžko hledat vazbu na euro, když tyto ceny rostly i rychleji ještě v čase koruny," odpověděl. Přiznává ale, že podražily některé drobné platby, například automyčka. "Ale tyto věci jsou zanedbatelné. Jak často si kupujete chléb a jak často jedete do myčky?" argumentuje.
Ztrátu měnověpolitických nástrojů, tedy například změnu kurzu národní měny, musí podle Baráta stát kompenzovat nástroji jinými a připravit se na to dávno před přijetím eura. "Kompenzovat jejich ztrátu musí fiskální, daňovou či například sociální politikou. Takovou situaci lze zvládnout, pokud vláda provádí zodpovědnou hospodářskou politiku, jak ukázal příklad Slovenska. Nelze ale reagovat ex post a je nutné se na to připravit dopředu," vysvětluje.
Pro Slováky nemá evropská integrace alternativu, Česko si vše musí umět dobře propočítat
Slováci se rozhodli přijmout euro na základě zkušeností ze složitého období 90. let. "Lidé po složitém období 90. let pochopili, že pro nás evropská integrace v zásadě nemá alternativu, a to včetně eura. Tento názor tu dodnes v zásadě ve většině společnosti přetrvává," říká Barát a upozorňuje, že o přínosech eura na Slovensku panoval konsenzus. V Česku se naopak hlavní politické strany v otázce eura neshodnou.
Barát Česku radí, aby si nejprve připravilo rozsáhlou analýzu dopadů přijetí eura a až pak rozhodlo, zda jej přijme v blízké době. Slovensko bylo v naprosto odlišné situaci než Česko dnes. "Mezi lety 2003 a 2017 se svět dramaticky změnil. O přijetí je nutné diskutovat, ale věcně - bez emocí a bez stranické politiky. V tomto ohledu jsme měli obrovské štěstí, protože u nás téma otevřela centrální banka, která k problému přistupovala velmi odborně, a ne politicky," vysvětluje Barát.
České strany se na přijetí eura neshodnou
V Česku se o přijetí eura začalo znovu diskutovat na začátku letošního roku, kdy téma otevřel předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Jeho strana by byla pro relativně brzké přijetí eura. Ministr financí Andrej Babiš, jehož hnutí ANO má velké šance na vítězství v nadcházejících parlamentních volbách, však euro v Česku kategoricky odmítá. "Žádné euro. Nechci euro. Euro tady nechceme," řekl minulý týden Babiš. To navzdory tomu, že ještě v roce 2014 prohlásil, že Česko euro přijmout musí.
Pro přijetí eura jsou koaliční lidovci nebo opoziční TOP 09, proti je naopak ODS. Velkým příznivcem přijetí eura je dlouhodobě prezident Miloš Zeman a za podporovatele se považuje také guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok, který před časem prohlásil, že Česko je na přijetí eura připraveno. Naopak exguvernér ČNB Miroslav Singer se v tomto týdnu vyjádřil proti přijetí eura – dokud instituce eurozóny neprojdou reformou.
Ze zemí V4 má euro pouze Slovensko, které jej přijalo už v roce 2009. Ze sousedních států se eurem platí v Německu a Rakousku.
Na dotazy čtenářů HN v úterý 4. července od 10:00 odpovídal bývalý zplnomocněnec pro přijetí eura na Slovensku Igor Barát.
Online rozhovor
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist