Umělecký ředitel filmového festivalu v Karlových Varech, jehož 52. ročník dnes začíná, musel mít při finišování letošního programu pocit, že by se potřeboval rozdvojit.

Letos v květnu měl Karel Och tu čest zasednout v porotě soutěžní sekce Un certain regard na nejslavnějším světovém festivalu v Cannes. Tam musel vidět dva až tři soutěžní tituly denně. Zároveň však po večerech na počítači sledoval poslední adepty do vlastní karlovarské soutěže.

"To je každoroční problém, protože Cannes vás pohltí, ať už jako porotce nebo coby festivalového dramaturga snažícího se nakoukat co nejvíce filmů," přibližuje Och předfestivalový shon.

Letos prý v Cannes jeho nejsilnější divácký zážitek nepatřil tamnímu titulu. Odehrál se právě na malé počítačové obrazovce v hotelovém pokoji, kde Och zhlédl drama Chlapi nepláčou.

Film se vrací k traumatům vojenských konfliktů na území bývalé Jugoslávie v 90. letech. Hraný debut režiséra Alena Drljeviče by mohl patřit k překvapením letošní soutěže festivalu ve Varech.

"Navzdory mimořádné různorodosti žánrů a stylů ji považujeme za kompaktní," popisuje Och charakter soutěžní sekce. "Moudrost a režijní bravura mistrů jako George Ovašvili, Boris Chlebnikov či Joanna Kos-Krauzeová se zajímavě snoubí a doplňuje s mírnou provokativností a s nakažlivou energií filmů talentovaných debutantů jako Onur Saylak nebo Ofir Raul Graizer," vypočítává.

Vedle novinky zvané Arytmie od oceňovaného Chlebnikova, který dříve soutěžil i na prestižním festivalu v Berlíně, či návratu Gruzínce Ovašviliho, jehož lyrické drama Kukuřičný ostrov ve Varech roku 2014 zvítězilo, v letošní soutěži nechybí domácí tituly.

"Filmy Křižáček a Čiara jsou více než důstojnými zástupci našich kinematografií," upozorňuje Och na očekávané historické drama režiséra Václava Kadrnky s Karlem Rodenem a na snímek "od sousedů", tedy ze slovensko-ukrajinského pohraničí.

Pod Ochovým vedením se festival v Karlových Varech profiluje coby akce, která chce objevovat nové talenty ze střední a východní Evropy. Projevuje se to zvýšením prestiže druhé soutěžní sekce Na východ od západu, kde se promítají debuty a druhé filmy autorů čistě z tohoto teritoria, ale také v hlavní soutěži.

A svou pozornost k lokálním či okrajovým tématům nebo žánrům festival profiluje též v nesoutěžním programu − před pár lety vznikla sekce experimentálních filmů Imagina a loni přibyla sekce Lidé od vedle, která se věnuje různě handicapovaným hrdinům.

"Myslím, že to souvisí i s vývojem kinematografie, alespoň té festivalové, kdy mizí jakýsi střed a mnohem více se do popředí dostávají takzvané menší filmy, ať už rozpočtem, či rozmáchnutím v námětu. Intimní a malé dílo může být neméně intenzivní a tvůrčí svoboda se udrží snáz," komentuje dramaturgické proměny Och.

"Pro mě osobně je nejdůležitějším tématem ve filmu lidská důstojnost, o jejíž zpracování v době krizí různého druhu není nouze. Považuji za důležité přemýšlet prostřednictvím dramaturgie o tom, kdo má právo určovat, co a kdo je marginální," říká.

Ale letošní Vary pochopitelně budou také plné titulů premiérově uvedených na těch největších festivalech − v Cannes, v Benátkách či v Berlíně. Nebo na americké přehlídce Sundance, kterou v americkém státě Utah založil herec Robert Redford.

"Pokud jde o Redfordův utažský svátek nezávislého filmu, mám radost, že se do Varů uchýlily dva zásadní nezávislé tituly z USA: náš zahajovací film Pěkně blbě a snímek Přízrak, který hrajeme u příležitosti návštěvy herce Caseyho Afflecka," říká Och.

Zvlášť skvělá je volba páteční zahajovací romantické komedie Pěkně blbě − jde o jeden z výjimečných filmů, které s humorem mluví o závažných věcech.

"Mám slabost pro nenápadný klenot ze Sundance Menaše zasazený do chasidské komunity v newyorském Brooklynu," přidává Och další osobní tipy.

"Výjimečný je podle mého názoru tuniský snímek Poslední z nás, který loni v Benátkách získal cenu za nejlepší debut. A netajím se nadšením z italského dokumentu Liberami, který sugestivně popisuje fenomén vymítání ďábla na současné Sicílii."

Charakter letošního festivalu Och uzavírá obecnou poznámkou: "Řekl bych, že se nám do programu podařilo dostat poměrně velké množství alternativních, provokujících, jednoduše řečeno ,jiných' filmů, které mají ovšem nemalý divácký potenciál. Uvidíme, jestli s námi budou naši diváci zajedno," dodává.