Život ve Volkswagenu vyžaduje přesnost, žádných pět minut tady, pět minut tam, vysvětluje Štefan, jeden z tisíců pracovníků z Devínské Nové Vsi v reportáži, kterou pro HN napsal Denník N.

"Linka se rozjede vždy přesně na čas," říká. Nemůže přijít ani o pár minut dřív, ani o pár minut později, ať jde o ranní nebo noční směnu.

A co by se stalo, kdyby nestihl autobus, na který někteří pracovníci vstávají už ve tři ráno? Linka by se spustila i tak a našel by se někdo, kdo by za něj zaskočil.

Na řešení takových situací mají v továrně team leadery, kteří ovládají všechny operace na každém pracovním úseku. To, že někdo nedorazí včas, se ale stává zřídkakdy.

Umění užít si přestávku

Odejít od linky, když zrovna není přestávka, se dá jen ve výjimečných případech.

V jednotlivých halách jsou různá pravidla. V některých z nich začíná první přestávka po dvou a půl hodinách od spuštění výroby. Trvá deset minut. V jiných provozech patnáct minut.

Zákonem daných třicet minut volna se rozdělilo na dvacet minut na oběd a deset minut na přestávku, která se koná zhruba po dvou hodinách práce, vysvětlují odboráři z bratislavského Volkswagenu. Pokud je více než třicet stupňů, zaměstnanci mají ještě jednu desetiminutovou pauzu navíc.

Zákon a kolektivní smlouva jsou dodržovány, ale ne všichni jsou spokojení s tím, jaké mají v závodě pracovní podmínky. "Zkuste se za dvacet minut najíst, když jen sedm minut stojíte ve frontě," vysvětluje Ladislav. Ve stávce nejde jen o vyšší plat, ale také o delší pauzy.

Někdy je oběd už před desátou, spojí se tak s první pauzou. Pracovníci mají půl hodiny na jídlo, potom ale dlouho žádný oddych.

V noci, kdy se nevyrábějí malá městská auta, je jedna z jídelen uzavřená. Člověk si pak rozmyslí, jestli si vůbec půjde dát něco na zub do jiné, která je vzdálenější.

Všechno se zrychluje

Co ještě lidem, kteří před závodem stávkují, vadí? Tvrdí, že se neustále zhoršuje mnoho detailů jejich pracovních podmínek. 

Popisují, jak se slučovaly pracovní pozice v době, kdy klesala poptávka, když ale znovu stoupla, zaměstnanců nepřibylo.

Celkově počet zaměstnanců rostl, ale výroba rostla ještě víc, říkají stávkující. Nevykompenzovala menší počet lidí na lince robotizace? Ne, ozývá se okamžitě. Právě naopak, linky se zrychlily, jako by se stopkami odměřil ideální čas na daný úkon, a nebralo se v úvahu, že někdo v práci může občas chybět, vysvětlují stávkující zaměstnanci.

Někteří mají pocit, že němečtí manažeři ani nemusí pořádně vědět, jak se změnily poměry v bratislavské firmě. Na nejvyšších příčkách firemní hierarchie jsou supervizoři, pod nimi team leadeři a členové jejich týmů - motivací lidí z horních pozic je mít co nejlepší čísla, která mohou ukázat vrcholovému managementu. Hlavním nástrojem team leaderů, kterým mohou ovlivňovat podřízené, je osobní hodnocení. "K hodnocení jsem dost skeptický, dává se většinou podle toho, jak dobře vychází supervizor nebo team leader se zaměstnancem," říká Kamil. Exaktní hodnoticí tabulky existují, ale podle stávkujících nejsou příliš závazné a jsou těžko kontrolovatelné.

Muži, kteří se účastní stávky, upozorňují, že vztahy mezi řadovými pracovníky a jejich nejbližšími nadřízenými není nutné automaticky vnímat jako špatné.

Padla též slova o tom, že někteří supervizoři a team leadeři také podpořili stávku. "Oni jsou vzorem," znělo ve čtvrtek z tribuny s tím, že ukázali lidem cestu, jak bojovat se špatnými pracovními podmínkami.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru