Když se skoro před 17 lety 25. července  roku 2000 krátce po startu z pařížského letiště Charlese de Gaulla zřítil nadzvukový letoun Concorde v barvách společnosti Air France, zdálo se, že nastal konec nadzvukového civilního létání. Ale je to jinak. Vlády i soukromé firmy hodlají na čtyřiatřicetiletou éru nadzvukového létání navázat. Příležitost jim nabízí Pařížská mezinárodní letecká přehlídka, jež se koná 19. až 25 června na letišti Le Bourget.

Asi půldruhého kilometru před hranou tohoto letiště se zřítil Concorde, když mu kovová lamela z jiného stroje ležící na vzletové dráze poškodila při startu pneumatiku. Její následná exploze prorazila palivovou nádrž a neštěstí bylo hotovo.

Parametry letadla Concorde

◼ Délka: 62,10 metru

◼ Rozpětí křídel: 25,55 metru

◼ Kapacita: sto cestujících

◼ Dolet: 6250 kilometrů

◼ Maximální rychlost: 2405 km/hod (ve výšce 15 tisíc metrů)

◼ Spotřeba paliva: na trase Paříž – New York 17 litrů na 100 osobokilometrů. Obří Airbus A 380 nyní spotřebuje asi tři litry na 100 osobokilometrů.

Přichází americký start-up Boom

Na pařížském aerosalónu hodlá svoji koncepci nadzvukového stroje představit start-up Boom z amerického Denveru. Toho podporuje britský konglomerát Virgin Group miliardáře Richarda Bransona.   

"Jsem přesvědčen, že cestující budeme schopni v nadzvukovém letadle přivítat už v roce 2020," prohlašuje Blake Scholl, pilot, který firmu Boom založil. Zpočátku by mělo jít o stroj se 45 sedadly, později přijde na řadu větší letoun.

Scholl slibuje, že zmenšený zkušební prototyp nazvaný XB 1 (ve firmě se mu důvěrně říká "Baby-Boom") se vznese k nebi už koncem letošního roku.  Schollova vize je podle listu Financial Times optimistická: Let z New Yorku do Londýna potrvá nejdéle tři hodiny patnáct minut namísto dosavadních zhruba sedmi hodin. Letenka přijde na přibližně 2500 dolarů, zatímco vstup na palubu Concordu stál až 18 tisíc dolarů.   

Blake Scholl také připomíná, že letecký průmysl od dob Concordu značně pokročil. Nový letoun bude vyroben z kompozitních uhlíkových materiálů, které odolávají vysokým teplotám lépe než hliníkový trup Concordu. Americký stroj tak bude asi o desetinu rychlejší. Díky pokroku ve vývoji motorů se při dosahování nadzvukové rychlosti obejde bez přídavného spalování (forsáže), tudíž spotřebuje méně paliva. Podstatné je, že se také sníží hlučnost stroje.  

Zrození a záhuba "nejkrásnějšího ptáka na nebi"

◼ 11. 12. 1967: V Toulouse vzlétl první prototyp

◼ 2. 3. 1969: Odstartoval hotový Concorde k 29 minut dlouhému zkušebnímu letu

◼ 9. 4. 1969: Následoval první let britského prototypu.

◼ 13. 9. 1970: První přistání na londýnském letišti Heathrow

◼ 26. 9. 1973: První nonstop let přes Atlantik

◼ 25. 7. 2000: Havárie nedaleko Paříže. Lety pozastaveny

◼ 7. 11. 2001: Po technických vylepšeních, které zvýšily bezpečnost stroje, opět nasazen na pravidelné linky

◼ 31. 5. 2003: Poslední let v barvách Air France

◼ 24. 10. 2003: Poslední let British Airways

Nový letoun vyvíjí i další

Dokonalejšího následovníka Concorde vyvíjí v USA také Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Už loni se obrátil na společnost Lockheed Martin, aby vyvinula model tohoto stroje. Od letošního února se s ním provádějí zkoušky v aerodynamickém tunelu.

Experti NASA věří, že se podaří vyřešit klíčový problém – hlučnost letounu při překračování rychlosti zvuku. Kvůli tomu mnohé státy, včetně USA v minulosti zakázaly Concordu nadzvukové přelety nad svým územím. Stroj tak mohl nabrat pořádnou rychlost jenom nad Atlantikem.

Na vlastním projektu pracuje také evropská Airbus Group, sídlící ve francouzském Toulouse.   

Když začaly Francie a Británie v 60. letech minulého století nadzvukové dopravní letadlo vyvíjet, panoval velký optimismus nejenom v Evropě, ale také v USA. Tamní Federální úřad pro civilní letectví (USFAA) předpovídal, že během 10 – 15 let bude ve světě komerčně létat zhruba 200 nadzvukových strojů určených k přepravě pouze v ekonomické třídě. Bohatí lidé pak budou cestovat ve vlastních superrychlých letadlech. Ale byl to pouze sen.