Efekt červené královny je teorie závislá na evoluční biologii. V podstatě tvrdí, že k adaptaci různých živočišných druhů dochází i ve stacionárním prostředí. V tomto smyslu se jedná o interakci daných živočichů v prostředí, kde jsou externí podmínky pro život v podstatě neměnné. Pokud dojde ke změně jednoho druhu, má to vliv na ostatní druhy. Změna se děje z důvodu předávání genů těch, kteří se adaptovali. Ostatní druhy jsou ke změně nuceny už jen proto, aby se nestaly kořistí či aby byly stále schopny ulovit kořist.
Vezměme například medojeda kapského, který se mimo jiné živí hady. Pokud je uštknut, dokáže hadí jed metabolizovat. Tato schopnost se vyvíjela dlouhá tisíciletí. Medojed je rychlý a silný, existují však konkurenční druhy, které jsou rychlejší, medojedovi mohou ukrást jeho kořist. Pokud by tuto schopnost ztratily, mohly by vymřít.
Výše popsanou teorii lze aplikovat na ekonomiku. Stacionární prostředí se dá nahradit používaným "ceteris paribus" − za jinak nezměněných okolností. Představme si odvětví jako jednotlivé živočišné druhy a firmy jako jeho jedince. Firmy chtějí maximalizovat užitek a přežít. Proto je tak důležité, aby ekonom viděl důsledky svých rozhodnutí, jelikož jimi způsobí vlnu adaptací ostatních firem.
Pokud se například vedení firmy rozhodne zavést novou technologii, může tím ovlivnit ostatní podniky, jež budou chtít tutéž či lepší technologii, aby docílily stejného efektu.
Problém je však spojený ještě se změnou exogenních proměnných, například legislativního rámce, kdy stacionarita prostředí, tedy předpoklad ceteris paribus, neplatí. Pokud je aplikován nový zákon, promýšlené důsledky mohou být nejen zavádějící, ale mohou být zcela mylné. Z tohoto důvodu je pro ekonomiku klíčová jistota prostředí. Vezměme si například EET. Pokud někde investovali do vybavení, a navíc jsou třeba dodatečné investice do zavedení nového EET systému, může to zvýšit ceny s větší pravděpodobností než v podniku, kde ke zlepšení vybavení nedošlo. Takže zlepšení prostředí pro zákazníka by mohlo za zvýšení ceny a to za odliv zákazníků. Efekt červené královny lze tedy v tomto modelu vnímat jako proces konkurence.
Je otázkou, jestli je takovéto chování v ekonomickém procesu ukázkou efektivity, nebo jejím opakem.
