Nekonečný příběh dálnice D8 z Prahy směrem do Drážďan se stále nechýlí ke konci. Na všechny čtyři pruhy autostrády si ještě řidiči počkají. Ministr dopravy Dan Ťok nejprve sliboval otevření v lednu, pak na jaře, později experti předpokládali otevření celého profilu dálnice v létě. Ani to se však nepovede. 

"Na zprovoznění všech čtyř pruhů nyní není žádný zvláštní tlak, nemusíme to uspěchat. Vyčkáme, až skončí všechny sanační práce, poté se bude svah nějaký čas sledovat a až pak experti znovu zváží, kdy dálnici u Prackovic v plném profilu otevřít," řekl Ťok na semináři ohledně inženýrsko-geologických prací v sesuvném území v pražském sídle Akademie věd. Na dotaz, zda se povede dálnici otevřít ještě letos, odpověděl opatrně: "Myslím, že by se to mělo podařit."

Nelze se divit. Nikdo už nechce riskovat, že v případě vpuštění aut na celou šíři dálnice se znovu objeví problémy. Nad i pod dálničním mostem navíc stavbaři ještě dobudovávají drenáž a zpevňují piloty. Právě práce na zpevňování mostu, zejména trysková injektáž, byly hlavní příčinou pohybů ve svahu, který poprvé zahrozil sesuvem vloni v říjnu.

O otevření zbývajících dvou pruhů proto rozhodne takzvaná rada monitoringu. Ta je tvořená experty, kteří pomocí více než stovky sond sledují, jak se geologicky složitý terén kolem dálnice chová. "Masiv se bude i po dokončení prací bedlivě sledovat, a teprve až bude klidný, bude se moci dálnice naplno otevřít," potvrdil i ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Josef Stemberk, jehož zástupce v radě monitoringu zasedá. Kdy by to mohlo být, však Stemberk odhadovat nechtěl.

Nynější čekání na plné otevření D8 je v rámci historie stavby, od jejíhož prvního výkopu do slavnostního otevření uplynulo více než 32 let, jen závěrečnou epizodou. Vždyť poslední, pouhých 16 kilometrů dlouhý úsek z Lovosic do Řehlovic se budoval devět let. Stavbu blízko samotného konce nejvíce zdržel masivní sesuv v červnu roku 2013. Tehdy se v noci ze svahu u blízkého kamenolomu utrhla masa půdy a kamení o ploše 200 x 600 metrů a dálnici přehradila.

K mimořádné události, která zastavila stavbu dálnice na dva a půl roku, se přitom schylovalo několik let. Podle expertů projektanti posledního úseku úplně opomněli, že se bude stavět v rizikovém, geologicky složitém terénu. V roce 2000 navíc báňský úřad povolil obnovení těžby v blízkém lomu, což k sesuvu také přispělo.

Vzniká metodika, jak průšvihům podobným D8 zabránit

Aby se podobné průšvihy při budování českých dopravních staveb neopakovaly, zadalo ministerstvo dopravy expertům z České geologické služby, Ústavu struktury a mechaniky hornin a Karlovy univerzity vypracování metodiky, jak se v sesuvných územích chovat. Své návrhy nyní odborníci poprvé představili na semináři v Akademii věd. Byla na nich vidět i jistá hořkost. "Je s podivem, že v zemi, která dala světu taková jména, jako byl například profesor Záruba, zemi, která svahové pohyby klasifikovala, se mohlo stát něco takového jako sesuv na D8," řekl na začátek semináře Stemberk.

Jeho ústav totiž při analýze příčin sesuvu zjistil, že ze zásad, kterými se české stavebnictví ohledně stavby v geologicky náročných územích a role inženýrské geologie roky drželo, nezbylo minimálně v případě D8 skoro nic. "Stala se tam řada nepochopitelných věcí, nedodržovala se pravidla, nepřihlíželo se k poznatkům známým desítky let," řekl ředitel.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se