Top chart

  • Během následující dekády budou emise skleníkových plynů v USA klesat bez ohledu na to, že prezident Donald Trump rozhodl, že země odstoupí od pařížské klimatické dohody z konce roku 2015, ukazuje graf agentury Reuters.

  • Templeton odmítá prodat akcie ve Fortuně, i když majoritní vlastník sázkové firmy Penta Investments zvýšila cenu dobrovolné nabídky na odkup akcií.

  • Drahé nemovitosti trápí ČNB. Ale kam jinam vkládat peníze, když i ostatní strážci peněz (ECB či Fed) drží jejich cenu takřka na nule? Dokud potrvají nízké úroky, reality budou vynášet a růst jejich cen nezpomalí.

  • V květnu se poprvé za 17 měsíců státní rozpočet propadl do minusu. Může za to pokles unijních dotací, přestože výběr daní vzrostl o sedm procent. Kdyby stát neškudlil na investicích, květnový schodek mohl být skoro dvojnásobný, a ne ‚jen‘ 18,71 miliardy korun.

  • Šéf Rockwell Automation Blake Moret tvrdí, že robotizace průmyslu nepovede k propuštění dělníků. Ti budou stále třeba, ale budou se muset pravidelně učit, jak roboty ovládat.

  • Pavel Tykač v rozhovoru s HN říká, že uhlí ho baví. Ale smiřuje se s tím, že mu ČEZ neprodá elektrárnu v Počeradech a jeho důl v blízkých Vršanech tak setrvá v roli dlouhodobého dodavatele uhlí. Tykač by rád důl i elektrárnu spojil.

Glosa o vzkříšené vizi: "Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb"

Zakladatelé velkých technologických firem sami sebe často považují za vizionáře, kteří vědí, co je pro lidstvo nejlepší. Příkladem je Mark Zuckerberg ze sociální sítě Facebook.

Minulý týden během proslovu na Harvardově univerzitě vyzval Spojené státy k zavedení garantovaného minimálního příjmu pro všechny. Podle něj je to cesta k modernizaci nedokonale fungující sociální záchranné sítě, kterou vláda financuje z daní. Myšlenku základního příjmu, se kterou experimentují Finsko či Kanada, podporuje i řada dalších firem v kalifornském Silicon Valley. Mnozí, včetně Zuckerberga, zřejmě chyběli ve škole na hodinách dějepisu 20. století. Jinak by věděli, že garantovaný příjem neúspěšně zkoušely zavést země kráčející k zářným komunistickým zítřkům.

V případě popularity staronové myšlenky, zejména v Křemíkovém údolí, se ale nelze zbavit dojmu, že jde o pokus ospravedlnit nové pořádky na trhu práce. Firmy jako zprostředkovatelé pronájmů či brigád – Airbnb a TaskRabbit – narušují klasické vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Lidem umožňují pracovat na krátkodobé smlouvy, což vede k nižšímu výběru daní. V USA se pro tento fenomén vžilo pojmenování ‚gig economy‘, kterou některé technologické firmy vychvalují, např. zprostředkovatel spolujízd Uber, jako jedinou správnou cestu vpřed.

Americký týdeník New Yorker v článku s výmluvným titulkem "Může gig ekonomika fungovat?" poukazuje na úskalí nových forem práce. Text zmiňuje i příklady, kdy některé spíše menší firmy navzdory vyšším daním převádějí pracovníky na smlouvu do řad zaměstnanců. Chtějí, aby mohli pobírat nemocenskou nebo snadněji spořit na důchod. Přesto platí, že byť zprvu nejde o úmysl, některé technologické firmy mohou plodit zlo. Děje se tak, až když získají majoritní podíl na trhu.

Možná nadešel čas zabránit, aby takové firmy dorostly (navzdory kampaním s cílem oslovit zákonodárce) do rozměrů amerických ropných či železničních monopolů v 19. století. Ty totiž bylo nutné rozbíjet pomocí antimonopolních zákonů.

Kdo prohrává

Marek Dospiva a jeho Penta Investments. Investiční firma Templeton, druhý největší podílník Fortuny, odmítl zvýšenou nabídku za dobrovolný odkup akcií sázkařské firmy. Penta, která ve Fortuně drží většinu akcií, minulý pátek zvedla výkupní cenu o pětinu na 118,04 koruny za akcii. Templeton a ostatní minoritní podílníci vlastní zhruba 32 procent akcií Fortuny. Mnozí se vzbouřili již v březnu, když Penta oznámila, že hodlá Fortunu stáhnout z burzy a nabídla 98,69 koruny za každou akcií, kterou nevlastní. Nesouhlas Templetonu je rána i pro Českou spořitelnu, organizátora výkupu, podle které je současná nabídka přijatelná. Přesto za týden akcie Fortuny posílily o 8 procent.

Kdo vyhrává

Nové investiční nástroje nad starými. Zatím ne v celkovém objemu, ale v míře růstu, v jakém do nich přitékají peníze. Řeč je o takzvaných burzovně obchodovaných fondech, které jsou známé pod zkratkou ETF. Tyto fondy místo akcií umožňují investice do celých burz, protože jsou navázány na jejich indexy. Správci ETF účtují nižší poplatky než manažeři klasických podílových fondů, kteří musí vybírat jednotlivé akcie v daných sektorech. Celosvětově loni investoři do ETF vložili 375 miliard dolarů, zatímco klasické portfoliové fondy ohlásily odliv investic ve výši 288 miliard dolarů. Nicméně dosud peníze v ETF činí necelou šestinu investic vložených globálně do klasických podílových fondů.

Kdo chce investovat v Německu

Leo Express potvrdil zájem převzít zkrachovalého železničního dopravce Locomore, který usiloval o provoz na trati mezi Berlínem a Stuttgartem. Locomore svůj marný souboj s domácím konkurentem Deutsche Bahn získával finance i pomocí crowdfundingové sbírky. Český dopravce věří, že na německých dálkových tratích, na kterých by díky převzetí Locomore získal povolení k činnosti, bude úspěšný. Zatím nebyl stanoven termín, dokdy musí insolvenční správce Locomore rozhodnout o nabídce od Leo Expressu, případně dalších zájemců.

Co láká

Placení eurem. Podle ING objem plateb společnou evropskou měnou mezi českými firmami vzrostl nad 30 procent. Plíživý nástup eura, pro který vznikl novotvar eurizace, přiznává i Česká národní banka. Podle náměstka ředitele měnové sekce ČNB Petra Krále nedávno ukončené období, během kterého banka udržovala pevný kurz koruny, potvrdilo, že je dobré mít vlastní měnu a současně firmám ukázalo: "Jaké by to bylo, kdyby byl kurz zafixován vůči euru jednou provždy."

Mimo byznys

Ve středu večer zemřel v jednasedmdesáti letech světoznámý dirigent Jiří Bělohlávek. "A jsme sirotky!" mohli by zaplakat členové České filharmonie, podobně jako kdysi Žižkovi vojáci nad svým mrtvým velitelem, píše v nekrologu pro Aktuálně.cz hudební kritik Boris Klepal. Podle něj čeští filharmonici vděčí svému šéfdirigentovi za umělecký vzestup jejich orchestru. Do jeho příchodu se těleso potácelo ve sporech a žilo spíš jen ze svého dobrého jména. 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru