V účtenkové loterii, kterou chystá ministerstvo financí na podporu elektronické evidence tržeb, se bude hrát každý měsíc o hlavní cenu ve výši jeden milion korun. Druhý vylosovaný vyhraje auto zhruba v hodnotě 400 tisíc korun, třetí si připíše 300, čtvrtý 200 a pátý výherce v pořadí 100 tisíc korun.

Detaily o chystané loterii ministerstvo financí sepsalo v materiálu, se kterým ve středu seznámí na jednání vládu.

Ministerstvo v něm kromě jiného přiznává, že nestihne Účtenkovku, jak se bude loterie oficiálně jmenovat, spustit v půlce roku, což byl původní plán. Firma Wincor Nixdorf, která vyhrála zakázku na zajištění loterie, totiž podle ministerstva celý systém připraví později - do půlky září. Ministerstvo teprve pak rozhodne o termínu spuštění.

Na výhry je určených 65 milionů korun ročně. Každý měsíc se bude hrát celkem o 21 025 výher. Kromě již jmenovaných pěti hlavních výher se bude hrát ještě o 20 výher po 20 tisících korunách, 1000 výher po 1000 korunách a 20 000 výher po 100 korunách.

Lidé budou přihlašovat účtenky pomocí mobilní aplikace nebo webových stránek, za účast v soutěži nebudou platit vedle samotného nákupu žádný další poplatek. Wincor Nixdorf obdrží od ministerstva financí za provoz účtenkové loterie zhruba 12,5 milionu korun ročně.

Ministerstvo reaguje i na výtky některých kritiků, a pravidla soutěže tak umožní přihlásit jednomu soutěžícímu vždy jen jednu účtenku od daného obchodníka za den.

"Uvedeným opatřením bude znemožněno umělé rozdělování nákupu zákazníky za účelem zvýšení šance na výhry. Díky tomu budou zcela eliminovány případné negativní dopady na podnikatele a bude zajištěno zachování plynulého provozu v rámci realizovaných obchodních modelů," stojí v ministerské zprávě.

Firmy chtějí loterii pro sebe

"Atraktivně nastavená účtenková loterie zvýší zájem zákazníků o účtenky a přispěje ke stavu, kdy se jejich vydávání stane běžnou součástí našeho nákupu, a nikoliv tématem pro absurdní politické diskuse," zdůvodňoval v březnu tehdejší ministr financí Andrej Babiš, proč chce loterii zavést. Podle něj bude přínos EET po náběhu všech čtyř fází činit 18 miliard korun ročně.

Opozice loterii kritizuje, stejně jako celou snahu o omezení daňových úniků prostřednictvím elektronické evidence tržeb. "Z účtenkové loterie mně běhá mráz po zádech. Je to sázka na závist, která společnost ještě více rozdělí. Platit daně by měl každý a jejich neplacení je trestný čin. Ale elektronická evidence tržeb spojená s touto loterií rozhodně není správná cesta, jak v Česku narovnat podnikatelské prostředí," řekl například místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera.

Podle zástupců Hospodářské komory ČR by bylo vhodnější, kdyby v účtenkové loterii vyhrávali podnikatelé a firmy, kteří účtenku vystavili. Výhrou by mohla být sleva na dani, což by podnikatele mohlo motivovat k plnění daňových povinností. "Tuto slevu by si podnikatel mohl uplatnit při jakékoliv budoucí úhradě daně," řekl Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.

Že o účtenkovou loterii může být mezi lidmi zájem, ukazuje březnová zkušenost společnosti Ahold. Ta ve svých prodejnách Albert lákala na velikonoční účtenkovou loterii, ve které každý den rozdávala 78 tisíc korun na roční nákupy. Během prvního týdne akce lidé přes web nebo mobilní aplikaci firmy zaregistrovali více než 30 tisíc účtenek.

Účtenkovou loterii zavedly dříve například Chorvatsko, Slovensko a Slovinsko. Cílem je motivovat zákazníky, aby si brali od podnikatelů pokladní doklad. Hlavní odměnou v těchto zemích byla většinou peněžitá výhra.

Související