Až nyní vláda schválila po letech odkladů materiál, který by mohl odstartovat první projekty vysokorychlostní železnice. Uvedl to ministr resortu Dan Ťok, který materiál předkládal. Kdy se začne stavět, není jisté, první část tratí tu pravděpodobně nebude před rokem 2035.

Rychlé železnice mají propojit velká česká města. Do Německa mají mířit dvě trasy, jedna směrem z Prahy na Drážďany, druhá do Bavorska přes Domažlice. Z Brna by mohly vést tratě do Vídně a Bratislavy. Zvažuje se i spojení Prahy s polskou Vratislaví. Utratit se má 496 miliard korun, při započtení rezervy na vícenáklady pak 650 miliard korun.

O vysokorychlostní železnici v Česku dlouhé roky mluví, nikdy nebyl schválen záměr je stavět. Materiál ale nemá podobu, která byla původně v plánu. Ministerstvo dopravy se dva roky marně snažilo vysoutěžit firmu, jež by vytvořila takzvanou studii příležitostí. Třikrát ale byla soutěž zrušena a ministerstvo si nakonec materiál vytvořilo vlastními silami, byť v omezené podobě. Chybí například detailnější posuzování ekonomických přínosů.

Studie, kterou HN již popisovaly, ukazuje co a proč a v jakých parametrech by se mělo stavět. Jednotlivé části nových železnic ale budou potřebovat další studie, které znovu potvrdí, že mají v dané podobě ekonomický smysl, a následně složitá kolečka posuzování dopadů na životní prostředí.

Schválený návrh je kompromisním řešením, které spojuje stávající a nově budované tratě a v řadě úseků počítá s nižšími rychlostmi. Patrné je to například na úseku mezi Brnem a Přerovem, kde chce ministerstvo na jedné trati propojit příměstskou dopravu kolem Brna i rychlé spojení Varšavy s Vídní.

Ministerstvo vysvětluje, že investice do modernizace stávající tratě a zároveň novostavbu nové by si jen obtížně obhájilo, navíc by ani na jedné nebylo dost vlaků. Podobné je to i u některých tunelů. Pokud je za nimi stanice, kterou budou vlaky obsluhovat, ministerstvo rovnou počítá s nižší rychlostí, a tedy i menší potřebou na velikost tubusů, a tak i nižšími náklady. Podle nich by vlaky vyšší rychlost nevyužily, případně by časová úspora nebyla vzhledem k nákladům akceptovatelná.

"Pokud budeme chtít žádat o evropské dotace, musíme si obhájit přiměřenost nákladů," vysvětluje šéf strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.

České úřady čeká ještě spousta práce a neočekává se, že budou první úseky dříve než v roce 2035. Potřebné pozemky mají navíc tisíce různých majitelů a předpokládá se, že část z nich bude třeba vyvlastňovat.

Na rychlou železnici mají jít stovky miliard korun. Předkládaná varianta by podle propočtů ministerstva měla být potřebná a měla by dávat ekonomický smysl. Podle studie je potřeba k dalšímu rozvoji Česka.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru