Ve vedení 250 firem s největším obratem v Česku připadá ženám 13 procent postů. Na řízení a kontrole společností a podniků se tak podílí 168 žen a 1181 mužů. Proti loňsku se zastoupení žen zvýšilo o půl procentního bodu. S rostoucí velikostí firem podíl žen na vedoucích pozicích klesá. Ukázal to index žen ve vedení za rok 2017, který sestavuje platforma Byznys pro společnost (BpS). Výsledky v úterý na konferenci o diverzitě na pracovišti představila šéfka platformy Pavlína Kalousová.

"Situace je více méně stagnující. Nezlepšuje se ani se nezhoršuje. To není úplně dobrá zpráva. Čekali bychom, že díky různým aktivitám a debatám, které se vedou, se počet žen ve vedení velkých firem bude zvyšovat. Ani české elity se ale za tu otázku vlastně nepostavily. Vidíte to v politice, veřejném životě i byznysu," řekla Kalousová.

Platforma situaci v 250 firmách s největším obratem zjišťovala už potřetí. Zaměřila se i na banky. Do hodnocení zařadila také společnosti, které jsou jejími členy. Index vypovídá o složení dozorčích rad a představenstev akciových společností a o postech jednatelů a prokuristů u společností s ručením omezeným, a to ke konci loňského roku.

Ženy tvořily 15,8 procenta členů dozorčích rad. Meziročně podíl vzrostl o 0,7 procentního bodu. Alespoň jednu ženu ve vrcholových orgánech mělo 45,2 procenta posuzovaných firem. Jednu ženu mělo ve vedení 30 procent z 250 firem s nejvyšším obratem, dvě ženy pak desetina a tři ženy tři procenta firem.

Platforma také zjistila, že pokud žena dosáhne v podniku určitého vlivu, projeví se to ve vyšším podílu žen ve vedení. Když žena předsedá radě, je zastoupení žen ve statutárních orgánech nejméně o osm procentních bodů vyšší než pod mužským řízením. Nejvyšší podíl žen ve vedení je v oboru nemovitostí, ubytování, stravování, pohostinství a vzdělávání, nejnižší při těžbě a dobývání surovin, ve veřejné správě a v oboru komunikací a informačních technologií.

Společnosti s ručením omezeným mají 21,6 procenta jednatelek. V posledních pěti letech se situace nemění. Nejvyšší zastoupení žen je ve firmách, které vznikly po roce 2010.

Podle platformy u 27 000 společností v dozorčích radách tvoří ženy 37 procent a v představenstvech 17 procent členů. U největších firem je podíl žen nejnižší. Nejmenší je v podnicích s více než 5000 zaměstnanců.

Podle Kalousové nejsou ke změně situace v Česku radikální legislativní opatření třeba. "Je potřeba podporovat veřejnou debatu a ukazovat příklady i dívat se analyticky na to, že když je ve vedení více žen, může to mít pozitivní dopad na ekonomické výsledky. V západním světě je tato základní báze běžná, v ČR stále chybí," uvedla Kalousová.

Podle ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) k nastavení rovných pravidel může přispět vláda a parlament v zákonech. Zmínil například horší uplatnění matek malých dětí či nižší výdělky žen. "Měli bychom řešit problém, že ženy jsou hůř odměňovány než muži. Je to i problém muže. Když jeho žena méně vydělává, je rodinný rozpočet nižší," podotkl Chvojka.