V letošním prvním čtvrtletí má domácí ekonomika nakročeno ke svižnému růstu. To by mohlo umožnit premiérovi Bohuslavu Sobotkovi dovládnout během čtyř let trvající nepřetržité hospodářské konjunktury. Pokud tedy jeho volební období nepřeruší současná politická krize.

Z ankety mezi deseti ekonomy domácích i zahraničních bank a investičních firem vychází, že tempo růstu hrubého domácího produktu v lednu až březnu v průměru zrychlilo na 2,4 procenta meziročně, proti 1,9 procenta v předchozím čtvrtletí. Čerstvé údaje o vývoji HDP v prvním čtvrtletí zveřejní Český statistický úřad v úterý.

Odhadovaný růst 2,7 procenta za celý letošní rok by nadto mohl překonat zklamání z loňska, kdy růst ekonomiky meziročně zpomalil na 2,3 procenta ze 4,3 procenta o rok dříve. V roce 2015 česká ekonomika dosáhla nejlepšího tempa růstu od roku 2007.

Za své zdraví ekonomika vděčí z valné části silné poptávce po českých výrobcích v zahraničí, což nutí tuzemské podniky zvyšovat platy a nabírat nové zaměstnance. Domácnosti tak mohou více utrácet.

„Světový ekonomický růst v prvním čtvrtletí roku zrychlil, což mělo příznivý dopad také na českou ekonomiku. Německý hrubý domácí produkt přidal slušných 0,6 procenta mezikvartálně a český by ho měl překonat růstem o 1 procento,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Uměle oslabovaná domácí měna, které více než tři roky až do začátku dubna Česká národní banka bránila v posílení pod 27 korun za euro, pomohla na export orientovanému průmyslu dosáhnout nejvyšších temp růstu z let 2010 až 2011, uvedl Vladimír Vaňo, hlavní analytik Sberbank pro střední a východní Evropu.

S růstem vývozů, který táhnou zejména automobilky a na ně navázaní výrobci autodílů souvisí i tlak na získání dostatečného množství pracovníků v době, kdy je bez práce nejméně lidí od roku 2008.

„Mimořádně solidní vývoj na trhu práce proto podporuje v tomto roce růst domácí poptávky, jak to ilustruje také už třetí rok pokračující trend více než pětiprocentního růstu maloobchodních tržeb,“ dodal Vaňo.

Zůstává ale otázkou, jestli současná vládní krize umožní vládě dostát svým slibům zvýšit do voleb mzdy státních zaměstnanců. Jestli k tomu dojde, vyšší vládní výdaje by mohly dále podpořit ekonomický růst v závěru roku.

Od začátku května probíhá pře mezi Sobotkou a prezidentem Milošem Zemanem ohledně setrvání ve vládě ministra financí Andreje Babiše, který podle premiéra nedostatečně vysvětlil, jestli účelově nekrátil daně své firmy Agrofert, když koupil její dluhopisy za několik miliard korun.

Vyšší vládní výdaje by mohly kompenzovat dopad silnější koruny na další růst exportu. „Silná domácí poptávka a očekávané posílení kurzu koruny nahrává spíše dovozcům než vývozcům,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus.

Růst HDP v 1. čtvrtletí 2017 - anketa mezi bankovními analytiky  
  k předchozímu čtvrtletí (v %) meziročně (v %)
Moneta 0,7 2,3
ING 0,7 2,3
Unicredit 1,1 2,6
Cyrrus 0,8 2,3
Česká spořitelna 1,5 3
J&T Banka 0,6 2,2
Raiffeisenbank 0,8 2,4
Komerční banka 1 2,5
Sberbank 0,8 2,4
Danske Bank 0,7 2,2