Ceny v obchodech v dubnu zpomalily meziroční růst. Inflace tak klesla v porovnání se stejným obdobím roku 2016 na rovná dvě procenta z březnových 2,6 procenta a zaostala za očekáváním analytiků i centrální banky. Oproti březnu spotřebitelské ceny v dubnu nerostly vůbec. Ukazují to data Českého statistického úřadu.

„Zbrzdění zapříčinil hlavně vyprchávající efekt statistické základny u cen pohonných hmot a postupný návrat cen potravin k normálu,“ komentuje dubnovou inflaci Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky.

Připomíná, že ceny potravin vystřelily ze začátku roku jako důsledek nepříznivého počasí v jižní Evropě, které zničilo část úrody ovoce a zeleniny. „Ta v reakci na nižší poptávku výrazně zdražila. Ceny pohonných hmot se sice meziměsíčně téměř nezměnily, ale jejich meziroční dynamika v dubnu zpomalila z 16,6 % na 12,6 %. Hlavní roli zde hrají pohyby cen ropy v loňském roce,“ dodává Zeisel.

Právě u dvou procent chce inflaci mít Česká národní banka, která na růst cen v předchozích třech a půl letech tlačila svými intervencemi. S nimi skončila na začátku dubna právě proto, že se inflace bezpečně dostala k hranici dvou procent, kde se drží od konce roku 2016.

Vývoj inflace (v %)
Zdroj: ČSÚ
Pozn: Modrá linie zobrazuje vývoj inflace. Červené linie naznačují inflační cíl ČNB (2 %) a jeho toleranční pásmo (1-3 %).

Podle analytiků je dubnový propad inflace jen dočasný, v květnu a červnu by se tempo růstu cen mělo opět zvýšit. “Za dubnovým zpomalením tempa růstu cenové hladiny je třeba do značné hledat zejména statistický efekt vyšší loňské základny. Loni v dubnu cenová hladina na tehdejší dobu vzrostla nečekaně vysoce, meziročně o 0,6 procenta. V následujících měsících pak zase klesla takřka na pokraj deflačního pásma. I proto letos v měsíci květnu a červnu míra inflace opět přesáhne úroveň dvou procent,” odhaduje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Inflace však podle něj nedosáhne úrovně 2,6 procenta, kterou pro květen i červen předpokládá ČNB.

Analytici Komerční banky očekávají, že průměrná inflace za celý rok 2017 dosáhne na 2,3 procenta. „Rizika pro náš výhled vidíme na straně ještě vyššího čísla. Zejména pokud koruna nebude posilovat tak, jak nyní předpokládáme. Souvislé inflační tlaky zejména do jádrových cen podle nás přesvědčí centrální banku, aby ještě letos zvýšila své sazby,“ říká Zeisel s tím, že k růstu sazeb podle odhadů ekonomů KB dojde nejspíše ve třetím čtvrtletí letošního roku. Podobného názoru je také ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. “Snížení inflace vidím jako dočasné, ovlivněné přechodnými vlivy. Nadále předpokládám, že ČNB přistoupí k prvnímu navýšení úrokových sazeb už ve třetím čtvrtletí,” uvádí.  

Růst úrokových sazeb je pro ČNB jednou z možností, jak tlačit na zpomalení inflace. Vyšší sazby by měly vyvolat růst poptávky po české koruně a měna by díky tomu měla posílit. Silnější koruna pak povede ke zlevnění dováženého zboží. "Vyšší úroky ČNB by jednak samy o sobě vedly ke zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice, doprovodným efektem by pak velmi pravděpodobně bylo i posílení kurzu koruny vůči euru," potvrzuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok po květnovém zasedání bankovní rady uvedl, že centrální banka očekávala po ukončení devizových intervencí výraznější posílení koruny, než k jakému ve skutečnosti došlo. Pokud by česká měna sama od sebe setrvala na stávajících úrovních delší dobu a neměla tendenci posilovat, přistoupila by centrální banka podle Rusnoka ke zvyšování úrokových sazeb. Ve své nové čtvrtletní prognóze ČNB odhaduje, že sazby vzrostou už v letošním třetím čtvrtletí.

Analytik ČSOB Petr Dufek je ale s odhady na růst sazeb opatrnější. „Celková inflace zůstane těsně nad dvěma procenty a bude tak nejspíše zaostávat za nejnovější prognózou ČNB. Stane se tak vedle citlivé koruny dalším argumentem, proč by ČNB neměla jakýmkoliv způsobem urychlovat zvyšování sazeb v ČR, jak naznačují některé hlasy z centrální banky i její prognóza. Prozatím stačí, že uvolněný kurz koruny funguje sám o sobě jako zpřísnění měnové politiky a na další krok je zatím vlastně času dost,“ říká Dufek.  

Koruna na propad inflace reagovala mírným oslabením o zhruba deset haléřů na úrovně okolo 26,68 koruny za euro.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru