Česká měna v pondělí ráno posílila téměř o desetník k euru. V ranních hodinách se obchodovala za 26,48 korun za euro, zatímco v pátek uzavírala na 26,57 za euro. Během dne ale zisk umazala, odpoledne dokonce vůči euru oslabila. Před osmou hodinou večerní se pohupuje na páteční úrovni.

Od ukončení intervencí, které Česká národní banka (ČNB) oznámila ve čtvrtek, je koruna přibližně o 40 haléřů silnější. Kurzová ztráta ČNB se od čtvrtka kvůli posílení měny pohybuje nad 50 miliardami korun.

Banka během intervencí nakoupila eura za více než dva biliony korun, tím se výrazně nafouknuly její devizové rezervy, které v současnosti činí zhruba 3,3 bilionu korun. S posilující korunou mají tyto devizové rezervy v korunovém vyjádření nižší hodnotu, než ve chvíli, kdy je centrální banka nakupovala. Pokud se vyplní předpovědi ekonomů, bude s posilující korunou kynout i kurzová ztráta ČNB.

Intervence ČNB

Euro, koruna, česká, mince, bankovka, bankovky, peníze, měna, mzda, příjem, dluh, hypotéka, kurz, intervence, ČNB.Nejnovější informace, analýzy a komentáře k tématu devizových intervencí.

Čtěte zde

Na rozdíl od komerčních bank se ale ČNB na ztrátu ohlížet nemusí. Může dokonce hodpodařit se záporným kapitálem. "Posilování kurzu z podstaty znamená ztráty z držby devizových rezerv. V tomto stavu jsme normálně žili už před zavedením kurzového závazku," řekl v polovině března v rozhovoru pro HN viceguvernér Mojmír Hampl. Podle Hampla to tudíž není téma, které by mělo daňové poplatníky trápit.

Podle centrálních bankéřů navíc intervence splnily svůj cíl a přiměly inflaci k růstu. V pondělí Český statistický úřad oznámil, že meziroční inflace v březnu zrychlila na 2,6 procenta z únorových 2,5 procenta. Zdražily potraviny a pohonné hmoty. Proti únoru se spotřebitelské ceny nezměnily. "Nová čísla potvrzují, že odstranění kurzového závazku byl správný krok, protože zrychlení je vidět u jádrové složky, zatímco meziroční růst cen potravin a pohonných hmot mírně zpomalil," řekl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Právě vývoj inflace přispěl k rannímu posilování koruny. Odpolední oslabení může mít na svědomí uzávírání pozic některých spekulantů. Celkem je v Česku spekulativní kapitál o objemu přes 60 miliard dolarů. 

Samotná ztráta centrální banky by mohla znamenat problém pouze ve chvíli, kdy by se stala politickým tématem. Kvůli ztrátě stát na dlouhé roky, možná generace, přijde o možnost posílit příjmovou stránku rozpočtu odvody z centrální banky. S těmi zákon o ČNB počítá, ovšem až po uhrazení ztrát a doplnění rezervních fondů. Například švýcarská centrální banka rozdělila za loňský rok mezi vládu a kantony na 1,7 miliardy franků.

Úrokové sazby mohou růst později

V současnosti centrální banka vyčkává, až se koruna ustálí. Ve své prognóze pak počítá s tím, že základní úrokové sazby půjdou poprvé nahoru v letošním třetím čtvrtletí. Někteří analytici si ale myslí, že ČNB počká ještě déle.

"Přestože se inflace v současné době nachází nad cílem ČNB, neočekáváme, že by letos centrální banka zvyšovala úrokové sazby," uvedla například analytička Raiffeisenbank Monika Junicke. Upozornila mimo jiné na to, že guvernér ČNB Jiří Rusnok po ukončení intervencí prohlásil že je důležité, aby si kurz české koruny našel svou novou rovnováhu, než se ČNB uchýlí k dalšímu kroku v utahování měnové politiky.

Sám Rusnok ostatně v pondělním rozhovoru pro HN naznačil, že by zvyšování sazeb mohlo přijít později než ve třetím čtvrtletí. "Já bych to viděl někdy na přelomu tohoto a začátku příštího roku," řekl Rusnok.

Vyšší sazby ČNB zdraží firmám financování u komerčních bank, což by mělo vést k poklesu jejich investiční aktivity. To se zprostředkovaně projeví na poklesu poptávky a snížení tlaku na růst cen.

Česká národní banka začala korunu uměle oslabovat v listopadu 2013 v obavách z deflace. Intervencemi na měnovém trhu jí bránila v posílení pod 27 korun za euro. Na nákupy eur v rámci kurz. Po uvolnění měny by mělo přijít postupné zvyšování úrokových sazeb, které jsou od listopadu 2012 na takzvané technické nule 0,05 procenta.

Na obranu kurzového závazku vydala celkem přes dva biliony korun. Intervence skončily na mimořádném měnově politickém zasedání 6. dubna.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru