Nezávislý kouč může pomoci předejít sporům uvnitř rodin, které vlastní podnik. Shodli se na tom přednášející i hosté konference s názvem "Jak přežít spory uvnitř rodiny", kterou pořádalo vydavatelství Economia.
Setkání majitelů rodinných firem a odborníků z byznysu se neslo v neoficiálním duchu. Svůj díl na tom má i netradiční koncepce, kdy namísto frontálně vedených přednášek panelisté diskutovali s účastníky konference přímo u jednotlivých stolů. Všichni tak měli ideální možnost sdělovat si navzájem své zkušenosti a získat cenné rady v oblasti vedení rodinných společností.
Klíčovým tématem celého večera byl způsob dělení majetku mezi potomky. Varianta, která se nabízí nejsnáze, tedy spravedlivé rozdělení firmy na stejné díly mezi všechny děti, nebývá podle panelistů nejlepší. Všichni noví majitelé mají v tomto případě sice stejné pravomoci a zisk, ale ne všichni do rodinného podniku investují stejné množství času a práce. Z tohoto stavu pak plynou velké a mnohdy i vleklé spory, které mohou ovlivnit i rodinné vztahy.
Například Constantin Kinský upozorňuje na to, že je lepší mít ve firmě jednoho lídra s většinovým podílem, který nese na svých bedrech největší zodpovědnost. "Ředitelské křeslo je pouze jedno a už Napoleon říkal, že lepší je jeden špatný generál než dva dobří," říká Kinský, majitel zámku Žďár nad Sázavou a společnosti Kinský Žďár, která se zabývá lesnictvím a chovem ryb.
Mimořádným hostem sedmého setkání zástupců rodinných firem byl plzeňský biskup Tomáš Holub. Podnikatelům předal některé zkušenosti církve, jak spravovat majetek , aby zůstal zachován pro další generace.
Předávání firmy na mladší generaci s sebou nese stres a pravděpodobnost sporů uvnitř rodiny je poměrně vysoká. Aby se konfliktům podařilo předejít, případně aby se vzniklé hádky a emoce podařilo zdárně uklidnit, je dobré přizvat nezávislou osobu, která není v podnikání nijak zainteresovaná. "Takový člověk dokáže členy rodiny celým předáním provést a může pomoci i při uklidňování sporů vzniklých z různých představ o majetkovém rozložení a pravomocích jednotlivých členů," domnívá se Gabriela Lachoutová, předsedkyně představenstva J&T Family Office, a doplňuje, že takovým mediátorem může být rodinný přítel, právník, daňový poradce či ten, kdo dokáže všem členům rodiny vrátit určitý nadhled.
I další hovory se u diskusních stolů točily kolem dětí a budoucnosti. "U našeho stolu jsme se shodli, že je třeba s mladou generací hovořit. S potomky je třeba mluvit co nejdříve, aby majitelé podniků měli představu o tom, zda děti vůbec mají zájem o převzetí firmy v budoucnu," říká panelistka Martina Vítková, ředitelka technologické společnosti NWT.
Stejné téma řešila i skupinka sedící v jednom ze salonků. A nebylo náhodou, že se v ní sešel jak Libor Sedláček, majitel plastikářské firmy Gumex, tak jeho dcera Berta, která v podniku zatím nepůsobí. Na otázku, jak a kdy zapojit děti do podniku, měl však trochu jiný názor než ostatní. "Snažíme se firmu do rodiny moc nezatahovat, i když vím, že jsou na toto dva pohledy. Myslím si, že je lepší, když se firemní problémy nechají za dveřmi společnosti a po práci fungujeme jako rodina. Děti do našeho byznysu zbytečně nezatahujeme," vysvětluje svůj postoj a dodává, že odpovědět na to by však měla spíše jeho dcera. "Měli jsme jednou takovou rodinnou schůzku, kde byli všichni majitelé, snažili se nás seznámit s mentalitou firmy, ale nijak násilně nás do toho nenutili. Nikdo nám dětem neříká, že musíme byznys převzít, nechávají tomu volný průběh," odkrývá detaily Berta Sedláčková.
Zodpovědnost ve firmě
Jednou ze součástí diskuse byly i pohledy na praxi potomků. Rodiče vesměs chtějí, aby děti nabraly zkušenosti buď v jiných firmách, nebo i na zahraničních stážích, ale pak přichází na řadu nutná motivace. "Majitelé rodinných podniků totiž musí své děti dostatečně motivovat, aby po zkušenostech nabytých jinde chtěly do rodinného byznysu vstoupit," vysvětluje panelista Martin Hrdlík, direktor KPMG Legal.
S velmi zajímavým postřehem přišel ke konci debaty Constantin Kinský. Hovořil o tom, že velkým problémem zakládajících členů je, že neustále odkládají definitivní rozhodnutí o odchodu na odpočinek a předání firmy. "Zakladatelé se tohoto kroku bojí, mají pocit, že když předají žezlo dál, brzy zemřou buď oni sami, nebo celá firma. Často tak mezi rodinou roste napětí, protože nikdo neví, co má očekávat a kdy."
Podle Gabriely Lachoutové by majitelé firem neměli předání oddalovat a o budoucnosti svých podniků by měli rozhodnout včas, dokud mohou leccos ovlivnit.
Rodinné firmy: Jak přežít spory uvnitř rodiny
Zodpovědnost ve firmě
Rodinné firmy: Jak přežít spory uvnitř rodiny
