Podvody a korupce nejsou cizí českým zaměstnancům ani jejich vedoucím pracovníkům. Češi v práci podvádí kvůli vlastnímu kariérnímu postupu nebo aby pomohli společnosti, ve které pracují. Kvůli povýšení nebo finanční odměně by podváděla čtvrtina Čechů, úplatek za zakázku by vzal každý pátý. Vyplývá to z posledního průzkumu společnosti EY mezi vedoucími pracovníky a zaměstnanci firem, ve kterém společnost oslovila přes čtyři tisíce respondentů z více než 40 zemí. Podle studie jsou výsledky Čechů jedny z nejhorších v zemích EU.

Přestože se s korupcí na pracovišti Češi setkávají méně než v minulých letech, za problém ji považují dvě třetiny oslovených zaměstnanců a manažerů. "Podvody v českých firmách nejčastěji souvisí s nabízením úplatků, zkreslováním finančních výkazů a využívání služebních aut pro osobní potřebu. Časté jsou také krádeže a zneužívání cestovních náhrad, ale souvisí to s typem povolání," říká Daniel Bican, který se ve společnosti EY zabývá investigativními službami a řešením sporů. Nejrozšířenější je korupce na Ukrajině, Kypru a v Řecku, kde na podvody naráží přes 80 procent účastníků průzkumu.

Přestože se Češi s podvody a korupcí setkávají, většina z nich by tyto problémy neoznámila. Nevěří, že by jejich hlášení zůstalo anonymní a bojí se o svou další kariéru. Podle Bicana to souvisí s komunistickou minulostí.

"Přestože vedení společnosti může mít snahu protikorupční ohlašovací systém zavést, zaměstnanci mají pocit, že pokud podvody nahlásí, stávají se z nich "bonzáci," toto povědomí je dáno historicky," říká Bican. Když už Češi o problémech informují, vedou je k tomu osobní spory a hlášení jsou často smyšlená. Ve většině firem lidé ani neví, že existuje protikorupční systém nebo alespoň funkční telefonní linka, kam by korupci mohli hlásit. Manažeři o tom totiž nemluví.

Pouze pětina Čechů potvrdila, že by jejich vedení dodržování etiky zdůrazňovalo nebo školilo své zaměstnance. V tom patříme k nejhorším zemím v průzkumu. Pokud lidé narazí na neetické jednání, tak ani neví, jak mají postupovat. "Zaměstnanci se navíc setkávají s tím, že je na ně vyvíjen nátlak, aby podvodné jednání vůbec nehlásili. Svědčí to o tom, že vedení českých společností tyto problémy nezvládá řešit," tvrdí Tomáš Kafka z EY, který se řešením sporů v České republice zabývá.

Společnosti dnes k zjišťování korupce využívají sledování elektronické pošty, monitorování záznamů z bezpečnostních kamer, telefonních hovorů nebo profilů na sociálních sítích. Přestože je většina oslovených Čechů přesvědčená, že by se firmy měly korupci bránit, sledování těchto zdrojů považuje za narušení svého soukromí. Například monitorování telefonických hovorů by ale nevadilo jedné třetině oslovených.

Podvádí také vedoucí pracovníci, ovlivňuje je ekonomická situace firmy. "Když jsou zaměstnanci pod tlakem a společnosti se nedaří nebo má velkou konkurenci, manažeři si dokáží podvody ospravedlnit," vysvětluje Bican. To se ale netýká pouze České republiky, neetické jednání si obhájí 4 z 5 všech oslovených manažerů. Každý třetí manažer by neváhal uplácet, aby si udržel zakázku.

Větší sklony k podvodům lidé mají, když se necítí bezpečně vlivem geopolitických událostí. Mezi takové patří například příchod většího počtu migrantů, které firmy zaměstnávají nelegálně. Podobný tlak ale Češi nevnímají, ve firmách se cítí bezpečně a když podvádí, není to kvůli tomu, že by měli strach o své pracovní místo. Přesto by nabídl úplatek za zakázku každý pátý z oslovených Čechů, ve vyspělých zahraničních ekonomikách je to podle průzkumu každý desátý oslovený.

Průzkum ukazuje, že snížení korupce a podvodů nepomůže generační obměna. Generace Y, tedy lidé ve věku mezi 25 až 34 lety, mají ke korupci ještě benevolentnější postoj, než ostatní věkové kategorie. "Budoucí lídři podniků jsou ke korupci náchylnější, než se čekalo. Pokud firmy na zaměstnancích nebudou vymáhat etické chování, korupce bude stále častější," varuje Kafka z EY.

Související