Existuje cesta, jak by česká ekonomika mohla růst rychleji. Studie společnosti McKinsey došla k závěru, že stačí hlavně rychleji digitalizovat podnikání. Jednoduše řečeno, více přecházet od papíru k datům. Růst HDP může být jen díky tomu vyšší o jeden až dva procentní body ročně. To by znamenalo výrazné zlepšení, které už by mohlo stačit na dohánění Západu, kde je míra blahobytu stále výrazně vyšší než v nových zemích EU.

"Česko v produktivitě za západní Evropou zaostává," potvrzuje Michal Čermák, expert McKinsey & Company. V nominálních hodnotách je rozdíl podle OECD celých 60 procent.

Při zkoumání míry digitalizace napříč Evropou přišli v McKinsey na to, že produktivita více roste tam, kde častěji používají moderní postupy. Závěr je jasný: pro Česko je to příležitost. "Aby ji bylo možné využít, je potřeba, aby zavedení digitálních inovací podporovala i vláda," říká Čermák.

Studie ukazuje, že benefity jsou jednoznačné. Čím je obor digitalizovanější, tím větší růst produktivity vykazuje. Jde zejména o telekomunikace, média, IT služby, bankovnictví a třeba i náročnější produkci. Naopak tam, kde jsou nové technologie spíše raritou, roste hodnota, kterou zaměstnanci vytvářejí, jen pomalu. Nejhůře jsou na tom drobná výroba, stavebnictví a doprava.

1/5 firem

je v Česku podle Eurostatu dostatečně digitalizovaná.

Rozdíly ve výkonu samozřejmě nejde vysvětlit jen digitalizací − svou roli hrají i další vlivy −, experti ale našli jasnou dlouhodobou souvislost. Zkoumali období mezi roky 2000 a 2013. Kde nové technologie nejsou, není růst produktivity. Kde se používají nejvíc, je i největší produktivita.

Česko je pozadu

Tuzemské firmy zatím příliš digitalizované nejsou, i když samy o sobě tvrdí něco jiného. Podle Euro­statu je dostatečně progresivní jen každá pátá česká společnost, naopak v průzkumu Svazu průmyslu vyšlo, že za vyspělé se v tomto směru považují tři čtvrtiny zdejších podniků. Rozdíl ukazuje i to, že si šéfové firem neuvědomují, jaké možnosti digitalizace má.

HN se v Česku nepodařilo najít plně digitalizovanou firmu, jen takové, které jsou s postupným zaváděním různě daleko. "Téměř každá firma se o digitalizaci zajímá, ale jen zhruba každá desátá v tom něco dělá," říká šéf softwarové firmy Abra Jaroslav Řasa. Počet aktivních společností ovšem rychle roste a firmy, které jim s digitalizací pomáhají, prakticky nestačí plnit poptávku. "Šéfové firem také pochopili, že při aktuálním nedostatku lidí jsou právě informační technologie cestou, jak zvýšit produktivitu," dodává Řasa.

Navíc firmy, které se pustí do digitalizace jedné části své činnosti, chtějí obvykle po čase udělat další krok. Svůj náskok na konzervativnější konkurenci si tak dále zvyšují. To ovšem platí nejen pro společnosti, ale i pro celé státy.

Z průzkumu Svazu průmyslu dále vyplynulo, že firmy od digitalizace očekávají vyšší efektivitu, možnost analyzovat data a snížení nákladů. Jen mizivý zlomek podniků ale čeká, že jim to přinese vyšší tržby, a jen málo z nich předpokládá, že je digitalizace natolik posune, aby získaly náskok proti konkurenci.

Na druhou stranu, jsou i jasná rizika. Když je všechno v datech a mnohdy i ve sdílených datech, sílí obavy o jejich bezpečnost. Přesto může být zabezpečení tím menším problémem. Nové technologie vyžadují lidi, kteří je umí zavádět a řídit, těch se však na trhu nedostává. Konec papírového přenosu dat bude znamenat zánik řady profesí a poptávku po jiných. "Podle našeho celosvětového průzkumu začíná digitalizace již nyní zásadně měnit způsob, jak lidé pracují a co firmy od svých zaměstnanců chtějí," popisuje marketingový šéf personální agentury Manpower Jiří Halbrštát.

Více než 90 procent firem v průzkumu čeká, že až 45 procent jejich činností může být postupně automatizováno. Naopak nepochybně vznikne řada nových specializací.

Udělá se to samo

A co si pod pojmem digitalizace konkrétně představit? Kde dříve předal řidič kamionu papír se seznamem zboží, skladník jej převzal a přepsal do svého programu na vedení zásob, tam dnes stačí jen přenesení dat. I to je ale jen začátek. S tím, jak se části firem připojují k internetu, je tok informací napříč ekonomikou stále jednodušší.

Díky automatickému zpracování dat firmy přesně vědí, jaké zboží k nim jede a kde se právě nachází, či jaké díly a kdy budou potřebovat do výroby. Jednotlivé části systému spolu totiž umějí komunikovat bez přispění člověka.

Firmy, které se digitalizovaly, vědí samy o sobě prakticky vše v reálném čase. Nebo alespoň mohou vědět. Vedení už nemusí posílat na jednotlivé úseky žádosti o potřebná data, má je k dispozici neustále. Usnadňuje se tak i plánování a lépe se hledají provozní úspory. Zaměstnanci nemusí ztrácet čas přesunem dat, který lze zvládat automaticky.

Moderní výroba se navíc dokáže sama řídit. Systém sám prodává zboží přes internet, automaticky zařídí dopravu, sám plánuje výrobu a objednává potřebné díly, sám rozdává práci lidem i strojům tak, aby to bylo co nejefektivnější. Vše je ovšem podmíněno co nejsnazším tokem dat napříč firmou.

Přechod od papíru na data usnadňuje i přímý prodej zboží. V digitalizované společnosti mohou výrobci snadněji prodávat své produkty přímo zákazníkům, takže mohou vynechat několik prostředníků, kteří byli v době bez internetových obchodů nutní. Naplno to ale může fungovat jen tam, kde lidé e-shopům věří a používají je a kde funguje spolehlivá doprava. Nic z toho se bez kvalitního zpracování dat neobejde.

"Digitalizace není cíl, ale nutný předpoklad," říká Jiří Holoubek, šéf firmy Elcom a viceprezident Svazu průmyslu. "Je to jenom jeden z komponentů celého konceptu Průmysl 4.0, jak bychom jej měli chápat," dodává. Právě to, jak projdou průmyslovou revolucí, může být pro konkurenceschopnost českých firem rozhodující. Kdo se nových technologických příležitostí chopí, bude mít větší šance.

Podle společnosti McKinsey může jen digitalizace zvýšit celkovou přidanou hodnotu české ekonomiky o 11 až 19 procent. Stačilo by, aby české firmy využily možností nových technologií. Na dohnání produktivity západní Evropy to nestačí, mělo by to ale pomoci ke snížení aktuálního rozdílu.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.