Fondy bývalého penzijního připojištění, dnes transformované fondy, ve kterých si na přilepšení k důchodu spoří bezmála čtyři miliony lidí, se loňskými výsledky moc chlubit nemohou. Od roku 2013 prakticky všechny s přehledem překonávaly inflaci – loni ale pět z osmi penzijních fondů svým klientům reálně nic nevydělalo. Nad inflací, která byla loni v průměru 0,7 procenta, zhodnotily peníze jen transformovaný fond Allianz, Axa a České pojišťovny.

Ani jedna z osmi penzijních společností zatím sice výsledek svého transformovaného fondu nezveřejnila, výsledky se ale dají celkem přesně odhadnout z hospodářských výsledků jednotlivých penzijních fondů. Ty zveřejnila Asociace penzijních společností. V předchozích letech se přitom tento odhad od později oznámeného zhodnocení lišil minimálně – šlo o setiny procentního bodu.

Odhad výsledků fondů za 2016
Allianz 1,04 %
Axa 1,00 %
Česká pojišťovny 0,93 %
Inflace 0,70 %
ČSOB 0,66 %
Komerční banka 0,66 %
Česká spořitelna 0,65 %
NN 0,60 %
Conseq 0,47 %
"Výhodu máme v tom, že vlastníme dluhopisy, které mají vysoké výnosy. K naší loňské výkonnosti pozitivně přispěly i výnosy z akciové složky, části portfolia zainvestované do korporátních dluhopisů a posílení amerického dolaru vůči koruně v druhé polovině roku," říká za loňského "vítěze" Allianz Petr Podolka, ředitel investic a treasury.

Výnos zajistí stát

Obecně ale platí, že úspory Čechů na důchod trpí vedle rostoucí inflace i tím, že úrokové sazby se na finančních trzích pohybují na historických minimech. Většinu volných peněz investují transformované fondy do státních dluhopisů, aby klientům mohly zaručit, že neprodělají – což je podmínka, která u smluv uzavřených před rokem 2013 stále platí. Loni český stát vydával dluhopisy se splatností do šesti let se záporným výnosem, před pěti lety to bylo i jedno procento. Na desetiletých státních papírech investoři tehdy získávali i tři procenta. Problém s nulovým či záporným výnosem měly loni fondy i při ukládání většího balíku peněz v bankách. Banky si významnější nafukování vkladů hlídají, aby nemusely více platit do záchranného fondu na zamezení dalším bankovním krizím.

Stát loni lidem poslal téměř sedm miliard

Ke konci roku 2016 měli lidé v Česku uzavřeno celkem 4,536 milionu smluv s penzijními společnostmi, z toho čtyři miliony smluv byly k transformovaným fondům. Počet nově uzavřených smluv v roce 2016 vzrostl meziročně o čtvrtinu na 195 508, i tak se celkový počet smluv snížil o více než dvě procenta meziročně. Stát loni poslal lidem na spoření na důchod 6,6 miliardy korun (+0,4 %), na jednu smlouvu přispěl průměrně za měsíc 127 korunami (+2,7 %). Průměrný měsíční příspěvek účastníka spoření v roce 2016 byl 620 Kč (+3,7 %) - v transformovaných to je 606 korun a v účastnických 741 korun.

"Relativně nízké zhodnocení je ale vyvážené jistotou účastníků, že jejich prostředky se ze zákona nikdy nemohou znehodnotit," tvrdí Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. Připomíná, že při započítání státních příspěvků, případných příspěvků zaměstnavatele nebo daňových úlev umí penzijní spoření zhodnocovat úspory stále v řádech jednotek procent. Pro typického střadatele, který si spoří zhruba 700 korun měsíčně a nedostává příspěvky od zaměstnavatele, se roční zhodnocení za loňský rok v průměru blíží ke čtyřem procentům.

"Vzhledem k nízkým sazbám je průměrné zhodnocení transformovaných fondů docela úspěch. Je také výrazně lepší než u povinných konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření," upozorňuje Aleš Tůma, analytik společnosti Partners.

Do starého penzijního připojištění se už od prosince 2012 nedá vstupovat. Ze všech sedmadvaceti nových fondů takzvaného doplňkového penzijního spoření, ve kterých si spoří kolem 550 tisíc lidí, se inflaci loni podařilo překonat patnácti. Šlo hlavně o akciové fondy, naopak výnosy konzervativních fondů byly kolem nuly.

Letos inflaci neporazí žádný

Transformované penzijní fondy zatím těží z části nakoupených dluhopisů v minulosti, které drží do splatnosti a ze kterých jim plynou vyšší výnosy. Když ale potřebují peníze znovu umístit, mají problém získat alespoň minimální výnos. Už teď je tak zřejmé, že zhodnocení penzijních fondů bude letos horší než loni.

"S inflací krok neudrží," potvrzuje Tůma. Nízká inflace v Česku loni začala růst. V prosinci se dostala na dvě procenta, což je dlouhodobý cíl ČNB. Od té doby spotřebitelské ceny dál rostou a za únor analytici odhadují růst už na 2,5 procenta. Podle ekonomů se inflace bude po celý rok držet nad cílem ČNB. Znamená to, že zhodnocení fondů pro klienty by se muselo dostat nad dvě procenta, aby letošní inflaci dokázaly překonat.

Efekt nízkého zhodnocení u penzijního připojištění ale tlumí štědrá státní podpora. Při měsíční úložce v rozmezí od 300 do 999 korun činí 90 korun plus 20 procent z částky přesahující 300 korun. Za tisíc a více korun klient od státu získá 230 korun.

Výnos transformovaných fondů v minulých letech
Penzijní společnost 2015 2014 2013 2012 2011 Průměr 2011-2015
Allianz 1,38 % 1,64 % 1,60 % 1,85 % 2,69 % 1,83 %
AXA 1,10 % 1,46 % 2,29 % 1,23 % 1,47 % 1,51 %
Conseq* 0,40 % 0,70 % 2,17 % 2,21 % 1,60 % 1,42 %
Česká pojišťovna 1,40 % 1,70 % 2,10 % 2,20 % 1,50 % 1,78 %
Česká spořitelna 0,85 % 1,42 % 1,30 % 1,63 % 2,07 % 1,45 %
ČSOB 1,20 % 1,40 % 1,70 % 1,84 % 1,71 % 1,57 %
Komerční banka 1,16 % 1,35 % 1,44 % 1,58 % 2,00 % 1,51 %
NN 0,88 % 1,13 % 1,41 % 1,75 % 2,10 % 1,45 %
Inflace 0,30 % 0,40 % 1,40 % 3,30 % 1,90 % 1,46 %
* do roku 2012 Aegon
Související