Čína si stanovila letošní cíl růstu ekonomiky na 6,5 procenta, což je téměř o půl procenta méně než horní hranice loňského předpokladu. Uvedl to v neděli premiér Li Kche-čchiang v úvodní zprávě výročního zasedání čínského parlamentu. Zároveň přislíbil omezení produkce uhlí a oceli a varoval před snahou o obchodní protekcionismus patrnou u některých západních vlád.

Loni si čínské vedení stanovilo růst na úrovni 6,5 až 7 procent, nakonec však HDP vzrostl o 6,7 procenta, což je nejméně za 26 let. Peking se letos chystá provést některé reformy, které by v budoucnu měly přinést lék na rostoucí zadluženost země. Pokouší se stimulovat domácí spotřebu, a naopak omezit vládní investice, které vedly k obavám z raketového tempa růstu dluhu.

Li proto uvedl, že země cílí na růst "okolo 6,5 procenta či vyšší, pokud to bude možné". Omezený růst, který přesto zůstává jedním z nejvyšších na světě, podle premiéra souvisí s revizí fungování čínské ekonomiky, která se přestává spoléhat výhradně na vývoz, těžký průmysl a masivní státní investice a začíná více sázet na domácí spotřebu.

V souvislosti s tím hodlá letos Peking omezit výrobu oceli o 50 milionů tun a produkci uhlí o více než 150 milionů tun, a pokračovat tak v trendu předchozích let. To přispěje k redukci exportu čínských surovin do západních zemí, který je terčem ostré kritiky amerického prezidenta Donalda Trumpa a některých dalších západních politiků.

Ačkoli čínský premiér Trumpa přímo nezmínil, kritizoval jeho snahu o ochranu před volným obchodem, který Čína hájí. "Deglobalizační trend a protekcionismus jsou na vzestupu," uvedl Li, podle něhož "viditelně posilují faktory, které mohou způsobit nestabilitu a nejistotu".

Letošní zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců není tak ostře sledováno jako to loňské, kdy parlament schvaloval nový pětiletý plán, jenž stanovil hospodářské cíle země na roky 2016 až 2020.

Liova zpráva hovoří rovněž o plánu vytvořit na 11 milionů nových pracovních míst, což o milion překračuje cíl stanovený před rokem.

Výdaje na armádu Čína nezveřejnila

V rozporu s dřívější praxí čínská ministerstva financí a obrany nepředložila Všečínskému shromáždění lidových zástupců v novém rozpočtu armády konkrétní výši výdajů. Vojenský rozpočet stoupne jen zhruba o sedm procent. Na rozdíl od předchozích let Peking tentokrát překvapivě nezveřejnil žádné podrobnosti o plánovaných výdajích na armádu, informovaly světové agentury.

"Podpoříme snahy o reformu národní obrany a ozbrojených sil s cílem vystavět pevnou obranu a silné ozbrojené síly, které odpovídají mezinárodnímu postavení Číny a jsou v souladu s naší národní bezpečností a rozvojovými zájmy," stojí podle agentury Reuters v rozpočtu předloženém parlamentu. Detailní čísla ale dokument neobsahuje.

Mluvčí čínského parlamentu, jehož výroční zasedání začalo v pekingském Paláci lidu, už v sobotu informovala, že výdaje na armádu stoupnou "zhruba o sedm procent". Nárůst bude nejpomalejší od roku 2010 a již druhým rokem v řadě bude pouze jednociferný. Čína letos na armádu vydá zhruba 1,3 procenta svého HDP.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.