Průmysl je patnáct let pozadu za IT, říká manažer Siemensu

Svou kariéru začínal na nejnižších pozicích ve strojírnách v České Třebové. S nadsázkou říká, že nosil svačiny. Dnes je třiapadesátiletý Leoš Dvořák jedním z nejvýše postavených manažerů v českém Siemensu. Poslední půlrok tady zastává nově vzniklou pozici ředitele pro digitalizaci. Má za úkol posílit působení technologické společnosti na poli Průmyslu 4.0 a chytrých měst.

"Snažím se propojit všechny digitální produkty napříč divizemi. Cílem je, abychom zákazníkovi nenabízeli jen dílčí technologie v oblasti chytrých budov, energetiky, dopravy či průmyslu, ale abychom mu dokázali poskytnout komplexní digitální řešení," říká Dvořák.

Tento plán mu pomáhá uskutečnit projektový tým odborníků ze Siemensu, jejž si kolem sebe vytvořil. "Jejich úkolem je připravit podklady pro obchodní zástupce, kteří jsou úzkými specialisty, aby získali představu, co dalšího firma dělá a jak se to váže na jejich oblast. Zároveň by se měli podílet i na tvorbě personalizované nabídky pro klienta," přibližuje Dvořák.

Paralelně s tím šéf pro digitalizaci vytváří systém partnerských firem, které působí v oborech, v nichž Siemens vlastní odborníky nemá. Zároveň se snaží ve spolupráci s akademiky podpořit v Česku vznik a rozvoj testbedů, tedy poloprovozních linek, kde se zkouší technologie pro Průmysl 4.0.

Ty by měly urychlit nástup čtvrté průmyslové revoluce spojené s automatizací či robotizací. "Zatím se objevují jen dílčí projekty, není to nic masového. Podobné je to i s chytrými městy. Smart technologie už existují, ale nevyužívají se natolik, jak by mohly. Obzvlášť je to vidět v průmyslu, který je oproti IT 15 let pozadu," míní Dvořák.

Přetahovaná o digitalizační trh

Zlepšit tuto situaci by podle něj mohla především změna financování. "V budoucnu budou v oblasti výrobních technologií stále častější takzvané EPC kontrakty, kdy zákazník hradí náklady na investici z úspor, které mu přinese. Velkou pomocí budou i přibývající investiční pobídky," tvrdí Dvořák.

Proměnou podle jeho slov musí projít i systém vzdělávání. "Digitalizace není jen o dostupných technologiích, ale také o lidech. Brzdí ji proto i to, že chybí správně vyškolení pracovníci. Je potřeba také změna myšlení, aby se lidé přestali bát, že je všechny nahradí roboti. Na řadu úkolů budou lidé vždy potřeba," podotýká Dvořák.

Jak rychle bude digitalizace postupovat, podle něj záleží také na chování technologických firem. "Je mezi nimi vysoká konkurence. Pro rozvoj digitalizace je ale naopak důležité, aby firmy spolupracovaly a vytvářely otevřená řešení, na něž bude možné navazovat produkty dalších firem," říká Dvořák. I tak ale skutečně viditelné změny v oblasti Průmyslu 4.0 a chytrých měst čeká až v horizontu 10 či 15 let.

První pracovní zkušenosti získával Dvořák v Železničních opravnách a strojírnách v České Třebové. "Nastoupil jsem tam jako mladý absolvent. Po konci studia na ČVUT se mi nepodařilo sehnat v Praze bydlení. Odstěhovali jsme se proto do maloměsta, což pro mě byla léčba šokem. S nadsázkou říkám, že jsem se na víkendy jezdil nadýchat pražského smogu," usmívá se Dvořák.

Čínská továrna na zelené louce

Největší část kariéry strávil ve firmě AVX, jež je výrobcem elektronických součástek a v Lanškrouně vyvíjí tantalové kondenzátory. Dvořák tady působil 14 let a vypracoval se až na technického ředitele. Na starosti měl i výstavbu továrny na zelené louce v Číně. "To byla nejzajímavější práce, kterou jsem kdy dělal. Nejtěžší přitom bylo naučit se odhadnout, kdy Asijci říkají ano, ale myslí ne," líčí Dvořák.

Než nastoupil do Siemensu, pracoval devět let v průmyslové skupině Honeywell jako technický ředitel divize automatizace, kde zodpovídal za vývoj produktů pro chytré budovy. "Vývojové centrum Honeywellu v Brně je největším inovačním centrem ve střední Evropě. Používá technologie, které předběhly dobu. Za mého působení se tam například podařilo vyvinout první cloudové řešení a první wi-fi termostat v rámci celé skupiny," dodává Dvořák, který působí aktivně i v akademické sféře.