Plán na podstatné zrychlení internetu pro půl milionu českých domácností je v ohrožení. Evropská komise už před čtyřmi lety Česku na zrychlení jeho sítí přislíbila 14 miliard korun. Už nyní je ovšem jasné, že ministerstvo průmyslu (MPO), jež má "internetové miliardy" na starosti, nestihne celou sumu včas rozdělit.

Peníze mají plynout hlavně do venkovských oblastí. V nich si domácnosti musí dosud vystačit hlavně s pomalým ADSL připojením, které nezvládá plynulé sledování internetové televize a občas zápasí i s načítáním videí z YouTube. Internetoví poskytovatelé v takových místech sami investovat nechtějí, protože se jim to nevyplatí. Také to mají evropské peníze řešit.

Vypsání dotační výzvy, cílené právě na internetové providery, už bylo ovšem několikrát odloženo. "Výzvu vypíšeme na přelomu března a dubna letošního roku. V prvním kole budeme rozdělovat 11,5 miliardy korun," slibuje nyní mluvčí MPO František Kotrba.

Materiál Úřadu vlády z konce ledna, který mají HN k dispozici, ovšem mluví zcela jinak. Počítá s tím, že se poskytovatelé budou o první peníze na natažení optických kabelů moci přihlásit až na podzim letošního roku. Navíc mezi ně stát plánuje v první fázi rozdělit pouze 2,5 miliardy korun.

Podíl obcí v kraji bez rychlého internetového připojení
Zdroj: Úřad vlády

Zda platí materiál vlády, nebo vyjádření ministerstva, zatím oba úřady neobjasnily. Stejně tak se stále neví, co se bude dít se zbytkem 14miliardového dotačního balíku.

Podle kritiků ale Česku hrozí, že většina sumy nakonec zůstane v Bruselu. Vytvořit plán, který by řekl, jak zbývající miliardy rozdělit, se prý nestihne včas. "Příprava jediného projektu na stavbu vysokorychlostní sítě zabere roky, další roky trvá samotná stavba. Projekty musí být přiděleny do roku 2020, kdy končí aktuální dotační období. Vyčerpat peníze včas už se proto stihnout nedá," tvrdí Jakub Rejzek z Výboru nezávislého ICT průmyslu. Ten zastupuje drobné poskytovatele internetu, kteří připojení prodávají skoro polovině Čechů.

Tito "síťaři" upozorňují na to, že MPO průběžně snižuje počet přípojek, na něž by dotace měly plynout. Původně se počítalo, že jich využije až půl milionu českých domácností, které by se mohly těšit až z 10násobného zrychlení svého internetu. Nyní úřad, donedávna řízený Janem Mládkem (ČSSD), hovoří pouze o 300 tisících přípojek a číslo zřejmě stále není konečné.

Za vše prý může nekvalitní práce na tvorbě mapy bílých míst − tedy oblastí určených k dotované výstavbě superrychlých sítí. I to má přispět k naplnění plánu, podle kterého by se do roku 2020 až polovina Čechů měla k internetu připojovat rychlostí alespoň 100 megabitů za sekundu. To třeba umožňuje stahovat filmy během několika sekund místo dnes běžných desítek minut.

"Do mapování míst vhodných pro vznik dotovaných přípojek byly zařazeny i garáže nebo technické objekty," vysvětluje šéf firmy Grape SC Štěpán Beneš, jenž má o dotační program zájem. Taková místa ovšem nesplňuji podmínky Evropské komise, která peníze slibuje dát jen tam, kde se nachází obytné domy.

Za mapu přípojek měl zodpovídat i Mládkův poradce a pozdější náměstek Lubomír Bokštefl. "Tým pana Bokštefla v mapě ponechával neobydlená místa. Ta z ní vypadla až před týdnem po zásahu organizací internetových poskytovatelů a orgánů EU," tvrdí Rejzek.

Bokštefl jeho slova nechce příliš komentovat. "Mapu bílých míst jsem nedělal. O tomhle nehodlám v tisku polemizovat," napsal HN dnes již bývalý náměstek ministra průmyslu. V úřadě skončil s koncem února kvůli výrokům na adresu zákazníků mobilních operátorů, které za levnějšími daty poslal do Polska.

Infografika

Program internetových miliard tak stále provázejí spory. Ty se projevují už od roku 2014, kdy vznikla první studie na rozdělení dotačních peněz. Podle drobných poskytovatelů byla ale šitá na míru velkým konkurentům, jako je Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN), jež se formálně odštěpila od mobilního operátora O2 a jenž zajišťuje většinu ADSL připojení v zemi.

Po kritice menších firem se poté studie upravovala, než se do věci o rok později vložilo ministerstvo vnitra. To se s MPO chtělo o 14 internetových miliard rozdělit a část peněz dát svému podniku NAKIT. Ten měl z eurodotace vybudovat neveřejné internetové sítě pro stát. Obě ministerstva se o správu miliard přetahovala téměř rok, než Evropská komise loni definitivně rozhodla, že je rozdělí ministerstvo průmyslu.

Po zdlouhavých tahanicích, které celý projekt zdržely nejméně o dva roky, o něj ale většina oslovených poskytovatelů nyní nejeví zájem. Dotační program počítá s finanční spoluúčastí ve výši asi 50-75 procent nákladů na stavbu rychlých sítí. Dávat peníze na nejistý podnik z vlastní kapsy se ale firmám nechce. "Dokud nebudou známy podmínky dotační výzvy, nebudeme o našich plánech hovořit," říká mluvčí Tereza Gáliková z CETIN. Podobně mluví i zástupci UPC a dalších firem.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru