Úvěrový byznys v Česku bude již od středy výrazně průhlednější. Půjčovat peníze od začátku března budou moci v Česku legálně už jen desítky společností, které zažádaly o licenci od České národní banky. 

S posledním únorovým dnem totiž končí lhůta, kterou dal úvěrovým firmám nový zákon o spotřebitelském úvěru. Kdo o novou licenci centrální banku nepožádal, nesmí už od března nabízet půjčky. Když to udělá, bude mu hrozit pokuta až 20 milionů korun.

"O licenci požádaly jen desítky společností. Věříme, že díky licencování ČNB se ochrana spotřebitele výrazně zvýší," řekl na konferenci Česko v době dluhů, kterou pořádalo vydavatelství Economia, generální ředitel společnosti Provident Petr Šaštinský. Právě jeho firma je jednou z těch, která o licenci podle nových podmínek zažádala.

Podle veřejného seznamu na webu centrální banky o licenci dosud požádalo 45 úvěrových společností, mezi nimi jsou i další velké firmy jako Cofidis, Profi Credit nebo leasingové firmy automobilek či bank. Jen tyto firmy a banky, které už licenci od ČNB mají, nově mohou půjčovat lidem legálně peníze. Centrální banka teď má 15 měsíců, aby žádosti o licence posoudila.

Úvěrové firmy podle nového zákona, který platí od prosince, musí kromě licence složit také základní kapitál ve výši 20 milionů korun. Doteď přitom pro vstup na úvěrový trh stačil živnostenský list. Půjčovat peníze tak mohl prakticky každý a nikdo přesně nevěděl, kolik firem v Česku lidem půjčuje. Mluví se o stovkách a dalších desítkách tisíc zprostředkovatelů.

Nový zákon chce dlužníky chránit před predátorskými praktikami nelicencovaných firem, které častěji sázejí na to, že dlužníci nebudou splácet a firmy vydělají na sankcích, které si za nesplácení půjček účtují. Tyto půjčky jsou navíc často zajištěny nemovitostí a nepoctivé firmy míří právě na ně.

"Neuvěřitelně vychýlená situace"

V Česku se v poslední době výrazně mění také podmínky spojené se splácením dluhů. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán tak na konferenci Česko v době dluhů obhajoval kroky svého ministerstva. To od dubna dále snižuje odměny exekutorů a do sněmovny už poslalo návrh na zpřístupnění osobního bankrotu většímu počtu lidí, kteří nezvládají své dluhy.

"Spravování a vymáhání pohledávek je v posledních letech stále obtížnější a diskutuje se řada opatření, která vymáhání ještě ztíží," vytkl nepřímo Pelikánovi Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace. Konkrétně zmínil například právě chystanou změnu u oddlužení, kdy nově má být osobní bankrot v krajním případě dostupný i těm, kteří během sedmi let nesplatí věřitelům – tedy často právě bankám – ani korunu.

"Nové povinnosti v posledních letech ulevují dlužníkům a zvyšují náklady věřitelů," přišel s kritikou změn v oblasti vymáhání dluhů také Adam Vrbecký z advokátní společnosti M.B.A. Legal.

Podle Pelikána ale platí, že bylo třeba v Česku během jeho současného úřadování v roli šéfa české justice vyrovnat "naprosto neuvěřitelně vychýlenou situaci ve prospěch věřitelů". "Na vrcholu před čtyřmi pěti lety soudy zpracovávaly přes 40 procent sporů týkajících se peněžního plnění menšího než dva tisíce korun – to je absurdní situace. Roztočil se obrovský byznys s přirážkami k dluhům, ne s dluhy samotnými," vysvětlil ministr, na jaký stav podle něj musel reagovat.

Exekutoři chtějí teritorialitu

Další snižování odměn se ale logicky exekutorům nelíbí. Podle Pavly Fučíkové, prezidentky Exekutorské komory ČR, může dojít v souvislosti s nižšími odměnami k výraznému zhoršení ekonomické situace exekutorů, která může vést k výraznému propadu ve vymahatelnosti práva. Dnes se úspěšnost exekutorů pohybuje kolem třiceti procent, což je výrazně více, než bylo před rokem 2001, od kdy soudní exekutoři v Česku působí.

Dobrému fungování exekutorů by podle Fučíkové pomohly jiné změny, o kterých ministerstvo spravedlnosti uvažuje. Například povinné placení záloh od věřitelů. Exekutoři dnes sice zálohy mohou vybírat, ale v praxi to nedělají, protože je mezi nimi velký konkurenční boj a obávají se, že když na zálohách budou trvat, banky, operátoři nebo třeba energetické firmy s nimi nebudou spolupracovat.

Ministerstvo spravedlnosti s povinnými zálohami počítá v připravené novele exekučního řádu, Pelikán je ale k jejímu prosazení ještě v tomto volebním období skeptický. "Věřím, že stihneme spíše to oddlužení, ta exekuční novela se spíše nestihne," řekl ministr na konferenci.

Fučíková znovu zopakovala, že Exekutorská komora by uvítala také zavedení takzvané teritoriality, tedy omezení působnosti exekutorských úřadů jen na vymezeném území, například na okrese či kraji. Podle ní by se tím kromě jiného docílilo, že by exekutoři byli opět nezávislí.

S tím ale ministerstvo spravedlnosti zatím nepočítá a brání se tomu i velcí věřitelé. Například banky by si pak podle Hanzlíka musely "dopisovat" se všemi exekutory v zemi, místo toho, aby spolupracovaly jen s několika úřady, které mají již vyzkoušené. To by pak prý zvýšilo náklady na vymáhání, které by museli zaplatit všichni klienti bank, operátorů nebo energetických firem.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru