Revoluční ČEZ: Šéf firmy Beneš navrhuje rozdělení společnosti a ministr Babiš o tom nic neví

Největší tuzemská společnost ČEZ je na historickém rozcestí. Šéf firmy Daniel Beneš oznámil, že nevylučuje rozdělení vlajkové lodi tuzemské energetiky. Podle oficiálního vyjádření společnosti, mnoha expertů a za váhavého přitakání politiků – včetně rozhodujícího ministra financí Andreje Babiše – vychází najevo, že obří firma nadále nedokáže řešit vnitřní rozpory, do kterých se v posledních letech dostala.

V ČEZ spolu začaly svádět docela ostrý boj zájmy státu, jednotlivých částí firmy a jejích akcionářů. Zároveň prudce klesají zisky. Společnost uvázla v jaderno-uhelném prostoru, zatímco ve světě probíhají revoluční energetické změny. Ta poslední věta není prohlášení ekologických radikálů, ale oficiální vyjádření vedení ČEZ. V posledních dnech si tedy lámou hlavu experti, co přesně svými slovy o rozdělení Daniel Beneš myslel. A kudy by případný řez společností, která je páteří české energetiky s velkým politickým vlivem, mohl vést.

Jak dělit

"Musíme reagovat na revoluční změny v energetice," vysvětluje tiskový mluvčí ČEZ Roman Gazdík, proč ředitel Beneš začal o možném rozdělení společnosti mluvit. "Navíc musíme maximalizovat dividendu, naplňovat platnou energetickou koncepci státu a být odpovědni státu i společensky a tyto úkoly jdou v některých případech proti sobě," dodává mluvčí.

DÁLE SE V RESPEKTU Č. 7 DOČTETE

 

Téma: Jak zkrotit zlobivé děti: Rodiče a školy hledají lék na stále častější poruchy chování

 

O kom se mluví: Nový soupeř Angely Merkelové Martin Schulz

 

Economist: Srdečné pozdravy z Bruselu: Multimiliardový účet za odchod může potopit vyjednávání o brexitu

 

Bublina stoupá vzhůru: Někdejší outsider prezidentských voleb ve Francii zkouší prodat svůj recept na záchranu Evropy

 

Rozhovor: Už nechceme bojovat jen o přežití: S nastupující předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou

 

Kultura: Jostiband, nejveselejší orchestr světa

 

Civilizace: I muži mají svůj přechod

O výhodách a nevýhodách rozdělení ČEZ tady experti v teoretické rovině debatují už aspoň rok. Většinově státem vlastněná firma by se podle nich měla rozseknout podle modelu sousedních německých gigantů RWE nebo E.ON. Tedy: do jednoho podniku by se převedlo to "staré" – jádro, uhlí a plyn, zatímco do druhého by šla „revoluce“ – obnovitelné a decentralizované zdroje a kvůli rozvoji chytrých sítí i distribuce. Takové rozdělení má logiku. Mezi těmito dvěma odvětvími energetiky totiž už dnes probíhá uvnitř ČEZ tvrdý souboj.

"Hlavním úkolem oné nové, revoluční části je sebrat staré energetice co největší podíl na trhu, ta stará se naopak brání, což je pro šéfy poněkud schizofrenní situace," komentuje energetický expert a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr. Dva nové samostatné podniky ČEZ by si konkurovaly, což by vedlo podle expertů k logickému rozvoji obou druhů energetik. Stát zatím podporuje v ČEZ tu starou energii, ale evropský výzkum, vývoj a investoři, včetně velkých bank, jdou podle Martina Sedláka z fotovoltaické asociace hlavně do její revoluční sestry. "Pro ČEZ bude rozdělení znamenat přísun nových financí, pro stát a občany šetrnější zdroje," vysvětluje Sedlák, proč by mělo být rozdělení výhodné.

"Před pěti lety se klíčové postavy naší energetiky smály německému rozhodnutí dát důraz na zelenou energii a zastavit jaderné elektrárny, před třemi lety ještě tvrdily, že Němci budou se svými nejistými obnovitelnými zdroji ještě vděční za náš export proudu z uhlí a jádra, ale teď si zřejmě šéfové státní energetiky uvědomili, že obnovitelné zdroje jsou investory ceněny více než ty klasické," říká Šnobr. Zároveň je ale pravda, že tento vývoj může v Česku ohrozit klasické zdroje, především ty jaderné, které zatím preferuje státní energetická koncepce – a to přináší společnosti ČEZ i občanům Česka další schizofrenní situaci.

A jisté jádro

Před několika dny skončily v Praze podrobné prezentace šesti světových firem, jež se tady ucházejí o obří – možná až třísetmiliardovou – zakázku na dostavbu bloků v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Bez ohledu na prezentaci se však neví, zda se opravdu bude stavět. Vysoká cena dostavby se může společnosti ČEZ vrátit pouze tehdy, když vláda zaručí dotaci ceny budoucí elektřiny z nových bloků. Šlo by jistě o další stamiliardy korun ze státní kasy. Tuhle garanci odmítá ministr financí a zástupce sedmdesátiprocentního státního majitele Andrej Babiš, ČEZ má prý dost peněz, aby si postavil jaderné bloky za své a bez garancí. Firmě ČEZ za posledních sedm let ale klesl zisk z 60 miliard korun na 18 miliard a menšinoví akcionáři se obávají, že dostavba bloků by úplně zastavila výplatu dividend. Takže pokud by se ČEZ rozhodl do rizikové jaderné investice jít, riskuje soudní žalobu minoritních vlastníků na vedení podniku, že nerespektuje jejich zájmy.