Lednová inflace poprvé od začátku intervencí ČNB překročila dvě procenta, a přestřelila tak inflační cíl. Byť se inflace meziročně zvýšila už na 2,2 procenta, centrální banka zřetelně opakuje, že intervence neskončí dříve než v druhém čtvrtletí tohoto roku.
Centrální banka vedená guvernérem Jiřím Rusnokem se tak opět netrefila ve své predikci, pro leden počítala s inflací ve výši 1,9 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela by se tak kurzový závazek ČNB mohl díky vyšší než předpokládané inflaci dostat pod tlak.
Zeisel pracuje v Komerční bance od roku 2013, předtím působil v institutu CERGE-EI. Pracoval také jako analytik pro Českou národní banku. Ekonomii vystudoval na Karlově univerzitě. Hovoří mimo jiné hebrejsky a francouzsky.
"ČNB ve své únorové prognóze očekávala meziroční cenový růst v lednu pouze o 1,9 procenta. Vyšší inflace potvrzuje náš předpoklad, že ČNB zruší kurzový závazek již ve druhém čtvrtletí letošního roku. Vyšší inflace může přilákat příliv spekulativního kapitálu, a donutit tak centrální banku k dalším intervencím," uvedl. Jen za letošní leden intervence dosáhly 360 miliard korun, to je srovnatelný objem s celým loňským rokem. Vedení centrální banky se sice snaží trhy uklidnit, ale efekt není příliš velký. Spekulanti cítí, že se blíží konec závazku.
Rostoucí inflace a nízké úrokové sazby ale také vedou k rychlejšímu znehodnocování úspor. Podle Zeisela zůstanou sazby na minimech ještě dlouho.
Přichází doba inflační? Jaký má smysl držet úrokové sazby na minimech a oslabovat kurz koruny ve chvíli, kdy inflace roste? Mají se Češi začít inflace bát, jako se to děje v sousedním Německu? Kam s penězi, když v bance lidé dostanou mizivé úroky a přitom se jim úspory znehodnocují stále rychleji?
Na otázky čtenářů Hospodářských novin odpovídal Viktor Zeisel. Pokládání otázek bylo ukončeno.