Bývalý šéf vládního projektu HateFree Nikola Křístek se bude zpovídat před etickou komisí. Důvodem je zakázka Agentury pro sociální začleňování, pod kterou HateFree spadá, v hodnotě pěti milionů korun. Tu vyhrála společnost Aisis, ve které Křístek působil jako projektový manažer.

"Komise má říct, jestli Křístkovo chování neodporovalo vnitřním etickým předpisům," řekl Hospodářským novinám ministr pro lidská práva Jan Chvojka z ČSSD, pod kterého vládní Agentura pro sociální začleňování spadá. Na trestní oznámení ale případný Křístkův střet zájmů podle něj nestačí.

"Trestněprávní mez to nepřekročilo. Formálně to bylo v souladu se zákonem, morálně podle mě ne," upozorňuje Chvojka. Zároveň ale přiznává, že Nikola Křístek své vazby na organizaci, která se ucházela o vládní zakázku, předem nahlásil a rozhodování o penězích se sám neúčastnil. Aisis byl jediný účastník tendru.

Křístek jakékoliv ovlivňování výsledku zakázky odmítá:

"V době podpisu smlouvy jsem v Aisisu pracoval jako lektor prevence dětské obezity, která se zakázkou nijak nesouvisela. Do rozhodování, kdo zakázku získá, jsem nijak nezasahoval," napsal Křístek na dotaz HN. Soutěž podle něj vypsal Úřad vlády ještě před jeho nástupem do čela HateFree.

To, že se celou věcí bude zabývat ministerská komise, oceňuje i šéf Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek: "Bylo by jenom dobře, kdyby se k podezření na střet zájmů pana Křístka vyjádřila nějaká nezávislá autorita. My jsme si ty události zrekonstruovali a podklady jsme už dali komisi k dispozici," dodal Jiránek s tím, že zatím nechce komentovat, jestli sám o napojení Křístka na firmu ucházející se o státní zakázku věděl, nebo ne.

Společnost Aisis bude pro vládní agenturu zajišťovat výcvik na školách formou mediace a také interaktivní portál pro děti, na kterém mohou konfrontovat své předsudky. Že by stát kvůli možnému střetu zájmů od zakázky ustoupil a peníze požadoval zpátky, je podle Chvojky nereálné.

Projekt HateFree se snaží bojovat s předsudky ve společnosti a nenávistnými stereotypy. Ze tří čtvrtin jej financují zahraniční fondy Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Podle plánů má oficiálně skončit letos v dubnu, fungovat ale bude až do konce roku. "Je tam osmiměsíční lhůta, po kterou bude projekt takzvaně dobíhat a ve které nemůžeme žádat o další peníze ze zahraničí," vysvětluje Chvojka.

O dalším osudu značky a programu HateFree ale ještě nerozhodl. "Napřed chceme podrobně zanalyzovat, co projekt skutečně přinesl a jaká byla naopak jeho úskalí. Jak a jestli to dělat dál a lépe." Podle něj bohulibou myšlenku projektu zastínily právě personální a finanční skandály.

Aby myšlenka HateFree fungovala i v budoucnu, se přimlouvá i Radek Jiránek. "Byl bych rád, aby projekt v nějaké podobě pokračoval i v následujících letech," říká Jiránek s tím, že variant je několik a nemusí jít nutně o stejnou platformu jako dosud.

Případný konec HateFree kritizuje Chvojkův předchůdce v ministerském křesle Jiří Dienstbier, za kterého projekt na podzim 2014 startoval. "Je nerozumné předčasně rušit projekt HateFree. Je správné podporovat vše, co čelí netoleranci a nenávisti a vyvrací šířené lži a předsudky," napsal Dienstbier na Twitter.

Mezi hlavní přínosy projektu HateFree patří vyvracení lživých zpráv, takzvaných hoaxů. Na webu jich za dva roky svého působení na pravou míru uvedl přes stovku. Většinou se jednalo o zprávy, které nelichotivě líčí migranty a muslimy. Kromě nich se program HateFree zaměřil také na nesnášenlivost vůči lidem s odlišnou barvou pleti nebo sexuální orientací.