Centrální banka musela v prosinci nakoupit eura za téměř 88 miliard korun, aby udržela českou měnu slabší než 27 korun za euro. Skutečný objem prosincových intervencí tak téměř pětinásobně překonal dřívější odhady analytiků.

"Prosincové odhady intervencí jsou vždy méně přesné kvůli velkým pohybům v celkové likviditě bankovního sektoru ke konci roku. Vyšší objem prosincových intervencí tak nakonec není příliš velkým překvapením," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

"Tlak spekulantů na korunu byl v prosinci překvapivě vysoký. Koruna se přitom v první polovině měsíce obchodovala nad úrovní kurzového závazku kvůli efektům zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. ČNB tak musela bránit závazek až v druhé polovině měsíce," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Za celý loňský rok tak ČNB na nákup eur vydala 455 miliard korun, dvě třetiny z toho připadly na poslední čtyři měsíce roku. Důvodem je zejména sílící příliv spekulativního kapitálu ze zahraničí. Investoři věří, že po ukončení kurzového závazku, které centrální banka vidí jako nejpravděpodobnější v polovině letošního roku, koruna posílí a oni budou moci dříve nakoupenou českou měnu se ziskem prodat. Nebýt událostí, jako bylo hlasování o brexitu či výsledky amerických prezidentských voleb, které na trhy přinesly nejistotu, byla by celková suma za rok 2016 podle Seidlera patrně ještě o několik stovek miliard korun vyšší.

Objem intervencí navíc na začátku letošního roku podle odhadů dále výrazně vzrostl. Jen za leden dosáhl 350 až 400 miliard korun. Nákupy eur se tak za jediný měsíc přiblížily objemům za celý loňský rok. Devizové rezervy centrální banky tak poprvé v historii překonaly polovinu HDP. Jejich celková výše dosáhla 2612 miliard korun, což představuje 55 procent HDP. "Česko tak patří k zemím s největším objemem rezerv k velikosti ekonomiky," uvedl Dřímal. Rostoucí příliv zahraničního kapitálu podle něj zvyšuje pravděpodobnost, že koruna po konci kurzového závazku příliš neposílí. Její výraznější zhodnocení by totiž přimělo k prodeji větší počet investorů, kteří by ale pro vysoký objem nabízených korun hledali při rostoucí ceně kupce jen obtížně.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče si proto zahraniční investoři začínají uvědomovat, že spekulativní pozice na budoucí posílení koruny jsou už příliš vysoké, a jsou opatrnější. "V samotném únoru se vysoký objem devizových intervencí, jenž byl podle všeho realizován letos v lednu, pravděpodobně opakovat nebude," odhaduje Jáč.

ČNB začala uměle oslabovat korunu v listopadu 2013 v obavách z deflace. Od té doby už nakoupila eura za celkem 900 miliard korun. Loni v prosinci inflace překvapivě dosáhla dvouprocentního cíle centrální banky, když ceny rostly nejrychleji za poslední čtyři roky. ČNB se zavázala držet korunu slabší než 27 korun za euro nejméně do začátku druhého čtvrtletí letošního roku. "ČNB trhy v mezích možností překvapí zřejmě tak, že intervence ukončí mimo své řádné zasedání. V případě nutnosti nelze vyloučit další překvapení, kterým by mohlo být snížení úrokových sazeb do záporného pásma," uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.  

Výše intervencí v jednotlivých měsících (miliardy Kč)
Za leden 2017 jde o odhady analytiků. Zdroj: ČNB
Růst devizových rezerv (miliardy Kč)
Zdroj: ČNB
Související