Když šli zástupci přepravní firmy ICOM před dvěma týdny na úřad práce na setkání s žadateli o zaměstnání, čekali, že získají alespoň desítku nových řidičů. Dorazilo 26 lidí s řidičským průkazem. Zájem o práci v ICOM ale projevil pouze jediný z nich.

"Přitom potřebujeme lidi jako sůl. Abychom vyhověli poptávce, tak bychom hned teď potřebovali alespoň dalších 200 lidí do autobusů a sto do kamionů," popisuje generální ředitel Zdeněk Kratochvíl.

ICOM je jednou ze stovek českých společností, které vytáhly do boje za rychlejší vyřizování pracovních povolení pro zaměstnance z Ukrajiny. Ti mají firmám ulevit při nedostatku českých pracovníků. Celkem jim nyní podle úřadu práce chybí 140 tisíc lidí, především dělníků.

Téma ukrajinských pracovníků má na programu pro středeční jednání také vláda Bohuslava Sobotky. V pondělí proto poslaly společnou výzvu Sobotkovu kabinetu tři největší zaměstnavatelské organizace v zemi: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS), Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora ČR. Požadují rychlejší vyřizování žádostí o zaměstnanecké karty pro Ukrajince i navýšení celoroční kvóty pro nábor tamních zaměstnanců na dvojnásobek. V současnosti mohou české firmy ve zvláštním režimu, který začal platit 1. srpna 2016, žádat o zaměstnanecké karty pro 3800 potenciálních pracovníků.

"Generální konzulát ve Lvově situaci nezvládá. Čekací lhůta pro udělení pracovního povolení je tam v současnosti osm měsíců. To je nepřijatelné. Jak pro žadatele, tak pro firmy, které potřebují nové pracovníky co nejdříve," komentuje situaci prezident KZPS Jan Wiesner.

"Samozřejmě chceme nejdříve zaměstnávat Čechy. Ale při současné rekordní nezaměstnanosti 5,2 procenta už není kde brát. Příštích 10 až 15 let se kvůli demografickému vývoji bez zahraničních pracovníků neobejdeme," dodává Rostislav Dvořák, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev.

Zaměstnavatelé proto chtějí, aby stát personálně posílil úřady, jež mají vyřizování pracovních povolení na starost. Na konzulát ve Lvově by prý měli přijít alespoň čtyři další úředníci, dalších 11 pak na ministerstvo vnitra, které jednotlivé žádosti o zaměstnanecké karty také posuzuje. S jejich příchodem by se prý rychlost úředních procesů výrazně zrychlila.

Proti tomu ale zase brojí odbory. Ty dovážení zaměstnanců ze zahraničí dlouhodobě kritizují. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by tuzemští zaměstnavatelé sháněli pracovníky snáz, kdyby výrazně zvýšili platy.

"V oficiální nabídce volných pracovních míst na úřadu práce jsou často poptávány odborné dělnické profese se mzdou kolem dvanácti tisíc korun. Za takové peníze nemůže český občan plnohodnotně žít. Je jasné, že na ně firmy nové zaměstnance nenalákají," vysvětluje Středula.

Poukazuje přitom i na lednovou statistiku Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle které patří Ukrajinci mezi nejhůře placené zaměstnance ze zahraničí. V průměru si přijdou na necelých 20 tisíc hrubého. Například Bulhaři nebo Rumuni v Česku berou průměrně 23, respektive 26 tisíc korun.

Předseda SČMVD Dvořák ale kontruje, že mzdy v Česku rostou úměrně ekonomické situaci. "Loni u nás vzrostly platy o pět procent, ale současně klesla produktivita práce. Což je z ekonomického pohledu nepřijatelné. Platy porostou s tím, jak se bude dařit firmám. Když ale nebudou mít zaměstnance, tak logicky nemohou růst."

Zaměstnavatelé prý navíc prosazují stejné řízení pro rychlejší vyřizování zaměstnaneckých karet i pro pracovníky z Vietnamu, Mongolska nebo Běloruska. "Pravda ale je, že sem chceme dostat hlavně lidi s podobnou mentalitou a pracovními návyky. Proto se nejvíce orientujeme na Ukrajince a Bělorusy," dodává Wisner z KZPS.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru