V noci na středu se v Bruselu slavilo. "Goodbye, roaming," psala na svém Twitteru třeba finská europoslankyně Miapetra Kumpula-Natriová. Noční jednání evropských politiků rozhodlo o tom, že od 15. června skončí příplatky za telefonování v zahraničí. Každý Evropan tak bude po celé EU platit jen tolik, kolik dává svému operátorovi v domovské zemi.

Největší spory mezi zástupci národních vlád, Evropskou komisí a europoslanci se vedly o určení cenového stropu velkoobchodních cen za mobilní internet v cizině. Strop určí, kolik si mohou operátoři mezi sebou maximálně účtovat za to, když třeba český zákazník O2 vyjede do Španělska a pro surfování na internetu použije síť místního španělského operátora. Od těchto limitů se pak odvodí ceny pro koncové zákazníky.

České ministerstvo průmyslu a obchodu při jednání hájilo nadnárodní operátory a prosazovalo vyšší stropy, upozornil europoslanec Luděk Niedermayer, který byl do Evropského parlamentu zvolen jako nestraník za TOP 09 a STAN.

"Podle mých informací se jeho vyjednavači postavili na opačnou stranu a horovali za vyšší ceny. Dokonce se prý krátce před jednáním postavili do skupiny zemí, které po vyjednávající Maltě (jako předsednické zemi EU – pozn. red.) požadovaly, aby parlamentu neustupovali," uvedl Niedermayer na svém facebookovém profilu. "Kdyby se přitom země jako naše postavily k situaci jinak, mohlo to dopadnout ještě lépe," míní.

Podle Niedermayera se tak zástupci úřadu vedeného Janem Mládkem (ČSSD) postavili na stranu velkých nadnárodních operátorů, jimiž jsou v Česku Vodafone a T-Mobile.

"Vysoké velkoobchodní ceny za roaming by jen zvýhodnily nadnárodní operátory. Ti za zprostředkování roamingu platí vlastním lokálním pobočkám, takže si jen peníze přehazují uvnitř jedné korporace. Kdyby byl přitom cenový strop vyšší, tratili by na tom malí národní operátoři, kteří za roaming musí platit svým zahraničním konkurentům," vysvětluje Niedermayer. Sám prý prosazoval, aby ceny byly nižší a více odpovídaly domácím cenám na "slušných trzích".

Nezohledňuje to náklady operátorů

Evropská komise chtěla velkoobchodní cenu za roamingová data zastropovat od června na 8,5 eura – tedy zhruba 230 korunách – za jeden GB. Rada EU (zástupci národních ministerstev) kolektivně prosazovala limit až 10 eur, tedy 270 korun. Naopak europoslanci, jejichž návrh nakonec zvítězil, chtěli stropy na 7,7 eura (208 korunách) za GB dat. Strop se bude každý rok snižovat, takže za čtyři roky dosáhne na pouhá tři eura (81 korun) za jeden gigabyte.

Tuzemské ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci pro HN nepopřelo, že vyšší cenové stropy dat skutečně prosazovalo. "Konečná pozice Česka byla taková, že jsme byli ochotni v letošním roce podpořit cenový strop ve výši 8,5 eura za GB. Ten by se za čtyři roky následně snížil na úroveň čtyř eur," potvrzuje mluvčí ministerstva František Kotrba.

"Cenový strop, který byl nakonec dojednán, podle nás dostatečně nezohledňuje veškeré náklady operátorů na poskytování roamingových služeb," říká Kotrba. Podle něj teď hrozí, že evropští operátoři – včetně těch českých – budou nuceni nabízet roaming svým koncovým zákazníkům pod náklady, a budou tak na změně neúnosně tratit peníze.

"Ztráty z mezinárodního provozu operátoři zpravidla promítají do domácích cen, čemuž jsme chtěli zabránit," uvádí mluvčí. "Hrozí totiž, že levnější volání ze zahraničí se budou operátoři snažit kompenzovat dražšími službami doma. Pokud tedy pro cca pět procent českých zákazníků, kteří se za rok podívají za hranice, zlevníme cenu dat, doplatí na to zbývajících 95 procent, kteří nikam necestují," dodává.

Kotrba nicméně upřesňuje, že zmiňovaného jednání se zástupci ministerstva přímo neúčastnili. "Trojstranných jednání mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou komisí se ostatně zástupci států neúčastní nikdy. Členské země vždy zastupuje stát, který Radě EU aktuálně předsedá a kterému ostatní státy dávají k takovým jednáním svůj mandát," vysvětluje.

"Netvrdím, že na trojstranném jednání Češi byli. Tam skutečně země zastupuje jen předsednický stát, jímž je nyní Malta," reaguje Niedermayer. "Podle mých informací ovšem před tímto jednáním několik zemí včetně Česka tlačilo na to, aby Malťané za celou Radu prosazovali vyšší ceny," dodává.

Mládek otočil až po Sobotkově tlaku

Ministerstvo průmyslu a obchodu má na jedné straně podporovat firmy a podnikatele, současně ale pod něj spadá také ochrana spotřebitele. Vláda po něm momentálně chce, aby posílilo práva zákazníků mobilních operátorů a přispělo ke snížení cen. Ty v Česku patří k nejdražším v Evropě.

Problému už si před pár dny všiml i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Musíme pokračovat v tlaku na snížení cen za mobilní data, abychom u nás nastavili podobně příznivé prostředí pro spotřebitele, jaké je v dalších zemích Evropské unie," zdůraznil.

Předseda vlády nařídil svému stranickému kolegovi Mládkovi, aby v chystané novele telekomunikačního zákona zohlednil větší práva mobilních zákazníků a za snížení cen mobilního internetu v Česku začal bojovat.

Právě Mládka přitom opozice v čele s TOP 09 poslední roky kritizuje za to, že údajně nadbíhá velké trojce mobilních operátorů. Na začátku ledna média odhalila, že v chystané novele telekomunikačního zákona nové paragrafy na ochranu spotřebitelů zcela chybí. Senátorka Alena Dernerová (Severočeši.cz) za to pak Mládka kritizovala. Ministr jí prý dříve slíbil, že ochranu spotřebitelů, s níž sama přišla spolu se skupinou senátorů, v zákoně zohlední.

"Opravdu mi bylo panem Mládkem slíbeno, že pokud naše návrhy neprojdou Senátem, změny do novely zapracuje. A nakonec tam zapracoval jen jeden nedůležitý bod. To je výsměch zákazníkům," uvedla Dernerová v debatě Českého rozhlasu.

Mládek nakonec po naléhání premiéra Sobotky otočil a s větší ochranou mobilních zákazníků teď v zákoně počítá. Novela má podle Mládka připravit operátory o možnost, aby sami jednostranně měnili smlouvy. Nově by se navíc měla usnadnit a urychlit změna operátora, aby bylo pro běžného zákazníka snazší přejít ke konkurenci.

V případě zlevňování mobilních dat počítá Mládek hlavně s tlakem antimonopolního úřadu a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). "Není úkolem ministerstva průmyslu, aby do trhu mobilních operátorů jakkoliv zasahovalo. Musí dojít k politickému tlaku na zlevňování, na němž by se měl podílet antimonopolní úřad spolu s ČTÚ," říká.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru