Národní knihovna v Praze se podílí na souborném katalogu ruského tisku vydávaného mimo území Ruska.

Veřejně dostupný projekt se jmenuje Emigrantika a jeho cílem je mimo jiné poradit, ve kterých světových knihovnách se určitý titul nachází a která jeho čísla jsou dostupná.

Projektu se věnuje Slovanská knihovna, tedy jeden z odborů Národní knihovny. Její sbírky periodik ruské a ukrajinské emigrace jsou unikátní na celém světě.

Už vloni Slovanská knihovna do katalogu odeslala údaje o 226 periodikách vydávaných na českém území ruskou emigrací v letech 1918 až 1945. Nyní poslala ke zpracování údaje o dalších 2596 titulech, jež vyšly ve světě od druhé poloviny 19. století až do současnosti.

V západoevropských centrech ruské politické emigrace jako byly Londýn, Paříž, Ženeva, Curych, Lipsko, Berlín, Drážďany a Brusel vycházelo ve druhé polovině 19. století mnoho titulů.

Do počátku 20. století se datují periodika ruských levicových organizací. Většinu záznamů odeslaných z Národní knihovny však tvoří velice cenná periodika vydávaná ve světě v době mezi dvěma světovými válkami. Tuto sbírku UNESCO roku 2007 zapsalo na seznam Paměť světa.

Období po druhé světové válce je v soupisu zastoupeno tituly vydávanými především v Německu, Francii či v USA. Ve sbírce ale chybí tituly z let 1948 až 1989, kdy akvizice západní literatury byla ztížena z politických důvodů.

Sbírka emigrantských periodik ve Slovanské knihovně obsahuje přibližně 2000 časopiseckých a přes 2500 novinových titulů. Odrážejí pestrou sociálně demografickou strukturu emigrace, její mentalitu, názory, rozpory a iluze.

K charakteristickým rysům emigrantské žurnalistky patří stranická mnohotvárnost. Ruský tisk z tohoto hlediska představuje široké rozpětí od monarchistického a fašistického až po tisk bolševické trockistické opozice, ten ukrajinský se pak pohybuje od nacionalistického po levicový a prokomunistický.

Kromě sbírky periodik je ve Slovanské knihovně uložena rozsáhlá a cenná kolekce knih vydávaných po celém světě příslušníky ruské a ukrajinské emigrace.

Registr UNESCO Paměť světa je určen na záchranu nejvzácnějších dokumentů a jejich zpřístupnění. Česko v něm má pět položek včetně sbírky periodik ruské, ukrajinské a běloruské emigrace.