Švédské supermarkety začaly místo samolepicích etiket na ovoci a zelenině používat laserové značkování. Ačkoliv se na první pohled nemusí zdát, že by malé nálepky s informacemi o zboží mohly nějak výrazněji zatěžovat životní prostředí, jejich nahrazení hi-tech technologiemi může podstatně snížit spotřebu plastu a energie i množství emisí oxidu uhličitého. Novou metodu v současnosti testuje švédský řetězec supermarketů ICA ve spolupráci s nizozemským dodavatelem ovoce a zeleniny Nature & More.

S laserovým "tetováním" plodů přišla španělská firma Laser Food. Technologie funguje tak, že laser odstraní pigment z nepatrné části slupky, čímž vytvoří nápis či logo, aniž by se narušila kvalita ovoce či zeleniny. Podle autorů nápadu jde o ekologičtější a úspornější alternativu k tradičním nálepkám.

"Každý den se na celém světě používají miliony samolepících etiket na potraviny. Naše technologie by tedy mohla výrazně snížit množství spotřebovaného materiálu, ale také energie potřebné k výrobě a transportu nálepek," uvedl pro britský server Guardian Stephane Merit, manažer obchodního rozvoje Laser Food. Výhodou laserového značení je také, že na rozdíl od samolepek, které občas padají, zůstává nápis na zboží trvale.

Švédský řetězec ICA tímto způsobem zatím označuje bio ovoce a zeleninu, a to konkrétně avokádo a sladké brambory. Podle zkušeností jeho vedení totiž mají zájem o udržitelné balení hlavně zákazníci, kteří nakupují bio potraviny. "To jsou obvykle ekologicky smýšlející lidé. Na základě toho, jak je obal šetrný k životnímu prostředí, si přitom vybírají potraviny především mladší nakupující. V budoucnu to bude stále silnější trend," domnívá se Peter Hagg, šéf obchodního oddělení ICA. 

O 99 procent méně emisí

Používání laserové technologie namísto nálepek podle Hagga ročně sníží množství emisí oxidu uhličitého vyprodukovaných při značení ovoce a zeleniny o více než 99 procent. Pokud se technologie osvědčí, plánuje ji ICA využít i na další zboží. "Do budoucna bychom chtěli touto metodou značit i jablka, nektarinky či melouny. Pokud na to budou spotřebitelé reagovat pozitivně, tak v podstatě neexistuje žádný limit," tvrdí Hagg.

Věří přitom, že i přes vysoké počáteční náklady, začnou novou metodu používat i další řetězce. "Musíte si kvůli tomu pořídit velmi drahý přístroj. Ale je to investice do budoucna, která výrazně snižuje náklady na zdroje a energii," říká Michaël Wilde, manažer komunikace a udržitelnosti ze společnosti Nature & More, která ICA dodává ovoce a zeleninu. Hagg k tomu doplňuje: "Podle našich výpočtů to bude stát stejně jako používání samolepek. Ale je to mnohem udržitelnější řešení, což je pro nás nejdůležitější."

"Potetované" kokosy z Marks & Spencer

Laserové značení začal loni zkoušet také britský módní a potravinářský řetězec Marks & Spencer. K testování si vybral pomeranče. Podle technologa Andrewa Mellonieho, který na projekt dohlížet, tak řetězec ušetřil několik tun balení. Ukázalo se ale, že kvůli schopnosti citrusové kůry "regenerovat se" nebylo značení tak účinné, jak prodejce předpokládal. V současnosti jej nicméně používá na kokosové ořechy a plánuje ho rozšířit i na další produkty.

Legislativa upravující značení ovoce a zeleniny je v celé Evropské unii harmonizovaná. Stejná pravidla tedy platí i v Česku. "U čerstvého ovoce a zeleniny musí být viditelně pro spotřebitele uvedeny informace o druhu zboží a zemi původu, a to minimálně na regálovém štítku. Neexistuje tedy žádná povinnost, že by každý plod musel být označen nálepkou, laserem nebo jakýmkoliv jiným způsobem," přibližuje mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.

Česko zatím boom laserového značení nečeká

Nálepky tak obvykle slouží spíše k marketingovým účelům. Podobně označené ovoce a zelenina se ale v českých regálech vyskytuje spíše v menší míře, obzvlášť pokud jde o zboží v bio kvalitě. "Prodáváme v podstatě jen bio ovoce a zeleninu, na kterých prakticky nikdy nebývají samolepky, proto tento problém řešit nemusíme," říká Lubomíra Chlumská, mluvčí sítě prodejen zdravých potravin Country Life.

Na rozdíl od některých zahraničních zemí ale tuzemští spotřebitelé nenajdou příliš polepených plodů ani na pultech velkých řetezců. Velký boom laserového značení tak pravděpodobně Česko v blízké době nečeká. "Nepředpokládáme, že by se v nejbližších letech podobné značení na českém trhu prosadilo, a to především kvůli vyšším nákladům," uvádí mluvčí obchodního řetězce Globus Pavla Hobíková.

Podle Kopřivy ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce by se nový trend v Česku mohl rozšířit až ve chvíli, kdy by zkušenosti zahraničních výrobců a prodejců ukázaly, že jde o finančně úspornější řešení. "Pokud by to bylo levnější, splňovalo všechny zákonné podmínky a nevadilo to spotřebitelům, tak se dá očekávat, že by se tato praxe mohla rozšířit i nás," uzavírá Kopřiva.

Související