Státní rozpočet skončil v roce 2016 v rekordním přebytku 61,8 miliardy korun. Příjmy státu byly vyšší než jeho výdaje poprvé od roku 1995. Původně se přitom na loňský lok počítalo s deficitem 70 miliard korun. Důvodem je zejména příliv prostředků z EU, které byly téměř o 65 miliard korun vyšší, než předpokládal schválený rozpočet.

"Je potřeba vědět, že k 1. lednu 2016 nám EU dlužila přes 31 miliard korun. To jsou peníze, které jsme měli dostat v roce 2015, ale spadly až do rozpočtu za rok 2016," vysvětlil ministr financí Andrej Babiš.

Státu se také podařilo vybrat na daních a sociálním pojištění oproti původnímu plánu o 28,8 miliardy více. Meziročně se daňové příjmy zvýšily o 7,5 procenta. Největší meziroční nárůst vykázal výběr daně z příjmů právnických osob o 11,7 procenta, což odráží růst ekonomiky a fakt, že se firmám loni dařilo lépe než v roce 2015.

Ministr financí zdůraznil, že kromě dobré ekonomické kondice se na vyšším výběru daní podílela také lepší efektivita státní správy, ke které podle ministra přispělo například loni zavedené kontrolní hlášení DPH. "Celý rok jsme poslouchali, že kontrolní hlášení nefunguje, a tady je vidět, že to není pravda. Samozřejmě nám všichni budou říkat, že to je díky růstu a že kontrolní hlášení nefunguje, naše analýzy ale ukazují, že funguje. My jsme měli v plánu, že kontrolní hlášení přinese 9 miliard, nakonec přineslo 10 až 12 miliard. Navíc tím, že stát méně investoval, inkaso DPH bylo nižší. Jsem přesvědčený, že ta největší část nárůstu výběru DPH byla daná kontrolním hlášením."

O dvě miliardy nižší výběr DPH oproti schválenému rozpočtu ministr vysvětlil odložením spuštění elektronické evidence tržeb. "Když jsme rozpočet sestavovali, počítali jsme s tím, že EET bude fungovat už od 15. února 2016,"  řekl Babiš

Jak Andrej Babiš (ne)vybírá daně

Co skutečně vedlo k přebytku? Je to tím, že Babiš na rozdíl od všech svých předchůdců "umí vybírat daně"? Nebo má jen štěstí, že ministerstvu financí šéfuje v době růstu? Více v analýze Luďka Vainerta.

Na straně výdajů ministerstvo oproti schválenému plánu utratilo o 31 miliard korun méně. Důvodem byl mimo jiné i meziroční propad investic o 77,5 miliardy korun. "Jsme často kritizováni za to, že jsme investovali méně, ale je třeba vědět, že jsme už tak rozpočtovali. Oproti schválenému rozpočtu jsme investovali dokonce o 6 miliard více. Takže ta kritika, že rozpočet je dobrý, protože jsme investovali méně, neobstojí," řekl ministr financí. Srovnání s rokem 2015 podle něj zkresluje to, že předloňský rok byl z hlediska investic mimořádný.

"I bez peněz z EU by tak domácí státní rozpočet skončil jako zhruba vyrovnaný, což je výborný výsledek," zhodnotila hospodaření státu hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová."

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek hodnotí loňský přebytek jako rozporuplný. "Dobrá zpráva je, že vláda evidentně neutrácela prostředky daňových poplatníků neefektivně. Špatná zpráva je, že se vládě nedařilo ve finančním plánování. Zdůrazňuji, že odchylka od schváleného rozpočtu je problémem celé vlády, nikoliv jen ministra financí," řekl.

Andrej Babiš bude chtít celý přebytek rozpočtu použít na snížení státního dluhu. "Když máme dluhy, tak budeme navrhovat, abychom přebytek použili na splacení dluhu," řekl.

Vládní lidovci chtějí zase využít přebytek na investice.  Na jednání koaliční rady bude KDU-ČSL partnerům navrhovat, aby vláda peníze použila na výstavbu vodovodů, čistíren odpadních vod či podporu rozvoje venkova. V tiskové zprávě to uvedl ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Ministr financí Babiš také vysvětlil, proč se výsledek státního rozpočtu tolik odchýlil od schváleného schodku 70 miliard korun. "Rozdíl 131 miliard oproti plánu je samozřejmě veliký, ale není to nic ojedinělého. Například v roce 2009 jsme měli plán -38 miliard a deficit nakonec dosáhl 192 miliard," řekl ministr. Navíc je podle něj velice obtížné plánovat čerpání evropských fondů, které mají podle Babiše na starosti jednotlivá ministerstva.

Jestli se ministerstvo financí tak výrazně odchýlí od schváleného schodku 60 miliard korun i letos, nechtěl ministr financí zatím odhadovat. "Je to otázka nároků. To, co nespotřebují ministerstva, se přenáší z roku na rok a ty nároky jsou skutečně ve velkém rozsahu. Rozpočet by mohl být lepší, ale teď to nechci odhadovat," řekl.

"I v posledním roce našeho mandátu se budeme soustředit na čerpání prostředků z evropských fondů a na podporu investic zejména zahájením stavebních prací u klíčových dopravních staveb," dodal k plánu vlády na letošní rok premiér Bohuslav Sobotka.

Analytička Raiffeisenbank Monika Junicke očekává, že letos skončí veřejné finance v deficitu 10 miliard korun. "Obzvláště klíčové bude období parlamentních voleb, které sebou přinesou přinesou zvýšení výdajů vlády," uvedla.

Některá slova Andreje Babiše ovšem vzbuzují mezi ekonomy rozpaky. Jako by Babiš relativizoval fakt, že vyšší výběr daní má na svědomí zejména vyšší růst ekonomiky. Zapomíná se také na to, že letošní přebytkový rozpočet de facto znamená, že se ministerstvo financí "seklo" v předpovědi o více než 130 miliard korun. Na rok 2016 byl totiž naplánován schodek ve výši 70 miliard korun. Své "ale" má i Babišovo časté tvrzení s šetřením na záporných úrocích z dluhopisů. Zásluhu na tom nemá ministr financí, ale Česká národní banka a její intervence. S koncem intervencí ovšem bude státní rozpočet bit, neboť si mohou být budoucí ministři financí jistí, že z ČNB neuvidí ani korunu. Analýzu toho, co stojí za přebytkovým rozpočtem, kterou připravil komentátor Hospodářských novin Luděk Vainert, si můžete přečíst zde.

Bilance státního rozpočtu
Zdroj dat: MF
Výše státního dluhu
Zdroj dat: MF