Lednový růst minimální mzdy se pravděpodobně nedotkne velkého počtu českých firem. Ty firmy, které však budou muset minimální mzdu zvýšit, zdraží své výrobky či služby, propouštění ale nechystají. Většina podniků se nyní potýká spíše s nedostatkem vhodných zaměstnanců.

Od začátku příštího roku vzroste z rozhodnutí vlády minimální mzda o deset procent na 11 000 korun. Polepšit by si tak v celém Česku mělo zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, kteří dostanou měsíčně o 1100 korun víc. Pro většinu podniků to ale znamená přidat nejen těm, kdo jsou na minimální mzdě, ale odpovídajícím způsobem zvýšit mzdy i dalším zaměstnancům, aby byl zachován odstup v odměňování.

Zvýšení minimální mzdy donutí některé firmy v Libereckém kraji ke zdražení. Aby pokryl zvýšené náklady na mzdy, bude muset zdražit například tradiční výrobce vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí Rautis v Poniklé na Semilsku. Zvýšení nákladů na mzdy pro firmu není zanedbatelné. Rodinný podnik zaměstnává asi 20 lidí, přesto bude zvýšení mezd znamenat, že v příštím roce vyplatí na mzdách a odvodech o půl milionu až o milion víc. "Dlouho jsme ceny drželi, teď se ale zdražení nevyhneme, na zvýšení mezd si musíme vydělat," řekl předseda představenstva Marek Kulhavý.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Zdražení produkce zhruba o 1,5 až dvě procenta zejména kvůli zvýšení mezd plánuje i výrobce dřevěných hraček Detoa Albrechtice. Firma zaměstnává kolem 140 lidí a ročně uskuteční zakázky za 80 milionů korun. "Na minimální mzdě máme jen kolem osmi lidí, budeme ale muset přidat i ostatním, abychom zachovali odstup mezi platovými třídami," uvedl majitel firmy Jaroslav Zeman. Odhadl, že na mzdách bude muset Detoa příští rok kvůli zvýšení minimální mzdy vyplatit nejméně milion navíc.

Zvýšení minimální mzdy zasáhne v Karlovarském kraji hlavně firmy, které zaměstnávají lidi s nízkým vzděláním, například porcelánky. Firmy, které mají vyšší rozpětí mezd, ale budou muset snížit motivační části mezd. Například pro porcelánku Thun 1794 to bude znamenat nárůst nákladů na mzdy o více než pět milionů korun ročně, řekl ředitel společnosti Vlastimil Argman. "Ceny moc zvedat kvůli konkurenci nemůžeme, takže musíme hledat úspory uvnitř," dodal.

"Nejnižší platy ve výrobě jsme museli zvednout už od října o 20 procent, abychom dokázali vůbec sehnat lidi," poznamenal jednatel prádelenské společnosti Chrištof Jan Chrištof mladší. Také podle něj má zvýšení minimální mzdy spíše obecný dopad na podniky v tom, že musí zvyšovat mzdy, aby byly konkurenceschopné.

Růst minimální mzdy přinese komplikace také výrobním družstvům, která zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, například zlínskému družstvu Integra, které bylo založeno již v roce 1956 a zaměstnává přes 200 lidí, z toho 75 procent se zdravotním postižením. "Chystáme se na to asi půl roku, ale bude to těžké," uvedl předseda družstva Jiří Nesvadba.

V Třineckých železárnách se zvýšení minimální mzdy promítne pouze do zvýšení sazby příplatku za práci ve ztíženém prostředí a za rizikové práce. "Roční objem tohoto dopadu představuje zhruba 335 000 korun," řekla mluvčí železáren Petra Jurásková. Finanční ředitel společnosti Stamont-Pozemní stavitelství Karel Menšík uvedl, že firmy se růst minimální mzdy příliš nedotkne. "Obecně jde ale o krok špatným směrem, protože negativně ovlivní počty pracovních míst," uvedl Menšík.

Navýšení může vést ke krachu firem

Ve Středočeském kraji pracuje za minimální mzdu jen několik jednotek procent zaměstnanců. Podle některých podnikatelů může vést zvýšení minimální mzdy ke krachu firem. "Plat by měl odpovídat pracovní náplni, není možné neustále minimální mzdu zvyšovat, to může některé firmy zabít," uvedl jeden ze středočeských podnikatelů, který si přál zůstat v anonymitě.

Zvýšení nákladovosti v důsledku růstu minimální mzdy se přímo projeví jen v určitých oborech nebo menších firmách, upozornila Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy. Například u bezpečnostních služeb, ve kterých mzdové náklady tvoří až 90 procent veškerých nákladů na poskytování služby a jde o práci s nižší kvalifikací. Dále pak navýšení nákladů v důsledku zvýšení minimální mzdy pocítí také podnikatelé v obchodu a službách, například menší obchody na vesnicích.

"Propouštění v důsledku navýšení minimální mzdy nečekáme. Za Svaz průmyslu a dopravy chceme zvyšovat minimální mzdu. Jsme pro její fixaci na průměrnou mzdu podle jasných a předem dlouhodobě známých pravidel," dodala Hejduková.

Související