Existuje mnoho různých názorů týkajících se optimálního způsobu řízení organizací. Každý sektor má svá specifika, neziskový i komerční. Oba typy institucí musí sledovat a zlepšit vlastní výkon, tj. integrovanou míru efektivnosti a účelnosti. Oběma sektorům je společné, že jejich úspěch závisí na lidech, kteří v organizaci pracují. Kultura formující tento cenný zdroj konkurenceschopnosti v obou sektorech se utváří ve vedení firem. Připravit manažery s přirozenou autoritou, pravdivé a čestné, je úkol nelehký. Formovat charakter téměř dospělých lidí lze pouze prožitkem, který se dotkne jejich podstaty uvnitř.

Možnou cestou, jak ve studentech managementu probudit úvahy, jež by je mohly dovést k hlubšímu poznání světa i sebe sama, je umožnit jim nahlédnout do světa dobročinnosti a nezištnosti. Ten lze nalézt právě v neziskovém sektoru.

Například Fakulta managementu v Jindřichově Hradci tento vyvažující přístup aplikuje v rámci dobrovolnického programu 5P, kde se budoucí manažeři a ekonomové učí hledat významy slov: podpora, přátelství, péče, pomoc a prevence. Dobrovolnický program a jeho působení na mladé lidi jsou srovnatelné s náročnou teambuildingovou aktivitou. Hodně ze studentů následně přehodnotí své priority, když vidí, jak rodiny, jimž se narodilo postižené dítě, bojují za jeho kvalitní život.

Mít znalosti a být vybaven informacemi je pro manažery jistě užitečné. Stát se dobrým člověkem a příkladem pro svůj tým lze však vnímat jako klíčové. Ne každý má ovšem tyto principy zakořeněny hluboko v sobě, a musí si je proto nejprve osvojit. Dobrou platformou pro takový pedagogický úkol je mnohaletá spolupráce mezi neziskovou organizací a vysokou školou. Potkávají se tu dva velmi odlišné světy. Ten první je plný lidí, ke kterým osud nebyl příliš vlídný. Jsou to klienti sociálních služeb poskytovaných nestátní neziskovou organizací. Druhé prostředí kvete mládím, krásou a touhou něco dokázat. Perspektivní studenti startují svou profesní dráhu, chtějí uspět. Přitom obě skupiny mají stejný cíl, touží žít plný a smysluplný život.

Je pozoruhodné sledovat, co se stane, když oba světy promícháme. Klienty sociálních služeb občas potkáme v prostorách fakulty při společenských nebo charitativních akcích. Studenti oplátkou mají prostor naučit se něco z řízení neziskového sektoru, zažít zábavné i smutné okamžiky při výkonu dobrovolnické práce. Při práci s dětmi (programy "5P", "Kapři") nebo seniory ("D-klub") si budoucí manažeři snad uvědomí, jak rozdílné jsou životní výzvy každého člověka. V mladých lidech účast na dobrovolnických aktivitách probouzí to, co je lidem přirozené: soucit, laskavost a ochotu pomoci.

Svět je plný milých a dobrých lidí. Dobro, radost i úsměv jsou nakažlivé. Když se podaří najít je v sobě, druzí se rádi nakazí. Začít je však třeba doma, ve své rodině, ve své škole, ve svém zaměstnání. Dávat (energii, čas, tvořivost, legraci, zájem…) je podobně radostné jako to vše přijímat. Jak říká jedno perské přísloví: "Dobro se vrací za vrata dobrých". Všem dobrovolníkům přeji, aby se za jejich vraty vždy našlo to, co potřebují.