Odposlechy v případu bývalého hejtmana Davida Ratha byly nezákonné, zdůvodnil Vrchní soud v Praze, proč v říjnu zrušil rozsudek ve sledované kauze.

Odposlechy přitom byly klíčovým důkazem, o nějž se obžaloba opírala. Krajský soud v Praze je však nyní při novém projednávání případu už nemůže použít.

"V rámci svého přezkumu Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu," uvedl podle webu v odůvodnění soudce Pavel Zelenka.

"A to s ohledem na nedostatečné odůvodnění příkazů a písemných žádostí, čehož se také dovolávají obžalovaní MUDr. Petr Kott, MUDr. Kateřina Kottová, MUDr. Jindřich Řehák, Ing. Martin Jireš a MUDr. David Rath. Všichni obžalovaní pak spatřují nezákonnost těchto důkazů také v tom, že o nich rozhodovali soudci místně nepříslušného soudu, navíc v rozporu s rozvrhem práce," vysvětlil.

Podle Zelenky Okresní soud v Ústí nad Labem, který odposlechy povoloval, jednal v rozporu se zákonem opakovaně.

Neodůvodnil například, proč je nutné nasadit odposlechy a nelze informace získat jiným způsobem. Neuvedl ani, proč bude odposlouchání probíhat nejdelší možnou dobu. Několik příkazů dokonce neobsahuje ani to, k jakému konkrétnímu trestnému činu se nasazení odposlechů vztahuje.

Podle Zelenky okresní soud nekriticky přebíral názor státního zástupce a "fakticky rezignoval na svou rozhodovací činnost". "To jest na posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, což musí být patrné v odůvodnění příkazu, aby byl zcela zřejmý ústavně souladný postup soudu," uvedl ve zdůvodnění.

"Proto se Vrchní soud v Praze neztotožnil se závěrem nalézacího soudu, že inkriminované příkazy jsou bezvadné," dodal.

Ze zdůvodnění také vyplývá, že by měl krajský soud znovu vyslechnout oznamovatele celého případu, bývalého policistu Libora Gregora. Podle vrchního soudu vypovídal "zjevně vyhýbavě a nekonkrétně oproti protokolu o podání vysvětlení".

Krajský soud v Praze obsah odůvodnění nekomentoval. "Rozhodnutí jsme rozesílali v pátek. Protože ještě nebylo doručeno všem účastníkům, nemůžeme je jakkoliv komentovat," uvedla mluvčí soudu Pavlína Bočková.

Celý případ, ve kterém krajský soud nepravomocně odsoudil Davida Ratha k 8,5 roku vězení a propadnutí 20 milionů korun, se tak vrací znovu na začátek.

Žalobci chtějí podat stížnost

Pražské vrchní státní zastupitelství s důvody zrušení rozsudku nesouhlasí. Domnívá se, že rozhodnutím pražského vrchního soudu byl porušen zákon, a chce proto podat stížnost, kterou předá k posouzení ministerstvu spravedlnosti. V tiskové zprávě to v pondělí uvedla šéfka pražských žalobců Lenka Bradáčová.

"Důvody jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecných soudů i soudu ústavního jen stěží odborně akceptovatelné," uvedla Bradáčová v tiskové zprávě. Podle vrchní státní zástupkyně odůvodnění také významně vybočilo z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí.

Pražská vrchní státní zástupkyně podstatnou část rozhodnutí považuje za "přepjatě formalistickou". "Poukazování na údajné formální nedostatky v příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování, které senát Vrchního soudu v Praze nyní vytýká soudcům, kteří rozhodovali ve věci v přípravném řízení, je zcela neobvyklé právě s ohledem na opakované předchozí rozhodování celé soudní soustavy," sdělila Bradáčová.

Podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jsou další kroky v kompetenci pražského vrchního státního zastupitelství. "Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je z hlediska vypořádání se s procesními připomínkami překvapivé, proto se s tímto rozhodnutím nemůžu ztotožnit," sdělil v pondělí jeho mluvčí Pavel Malý.

Stížnost plánuje podat i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). "Využiji svého práva a proti rozhodnutí podám stížnost pro porušení zákona," napsal HN.

V souvislosti s manipulováním zakázek v regionu údajně Rath převzal 16 milionů korun.

Obžaloba Ratha spojuje s údajnou trestnou činností někdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové (dnes Kottové) a jejího partnera, exposlance za ODS Petra Kotta.

Podle krajského soudu přizpůsobovala organizovaná skupina kolem Kottových veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory "velkým hráčům", kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali "křoví".

Tendry podle spisu doprovázela korupce. Stavební zakázky se týkaly opravy budov a modernizace nemocnic ve Středočeském kraji či opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku.

V korupční kauze je 11 obžalovaných. Nejvyšší trest dostal bývalý hejtman, o rok nižší tresty odnětí svobody udělil krajský soud Kottovým. Zbylými stíhanými jsou stavební manažeři, jednatelé zdravotnických společností a spolupracující obviněná Ivana Salačová.

Rath vnímá proces jako politický, soud podle něj rozhodl v rozporu s důkazy.

Související