Letošní nositel Nobelovy ceny za ekonomii Oliver Hart má výhrady k některým hospodářským záměrům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho stejně vyznamenaný kolega Bengt Holmström pak vyjádřil obavy z celosvětového politického vývoje, informují zahraniční média.

Britsko-americký ekonom Hart novinářům ve Stockholmu řekl, že zatím neviděl Trumpovu "ucelenou strategii". Je ale znepokojen jeho sliby z předvolební kampaně, že zváží vypovězení obchodních dohod jako je NAFTA (zóna volného obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem) nebo zavedení cel vůči zemím, které podle něj neobchodují férově.

"Myslím, že toto není ta správná cesta ani pro Spojené státy, ani pro svět," prohlásil bývalý vládní expert v několika soudních sporech, které Spojené státy vedly s různými korporacemi.

Hart na druhou stranu vyjádřil sympatie pro záměr vyšších výdajů na infrastrukturu, jak Trump avizoval. "Když se (ale) podíváte na detaily toho, co měl na mysli, tak ty nejsou tak působivé," dodal osmašedesátiletý profesor Harvardovy univerzity.

Hartův kolega Bengt Holmström, který letos dostal Nobelovu cenu spolu s ním, neskrývá obavy z politického vývoje i mimo USA.

"Nevypadá to, že by se lidé starali o to, kdo je zastupuje. Snaží se oslovit nějakého cílevědomého muže nebo ženu, kteří by zemi vedli. To je zlověstný vývoj," citovala agentura AP sedmašedesátiletého Holmströma, který je profesorem na Massachusettském technickém institutu. "Myslím, že to připomíná situaci před 100 lety a mám z toho nesmírné obavy," dodal Holmström, původem příslušník švédské menšiny ve Finsku.

Hart a Holmström získali letošní Nobelovu cenu za ekonomii za příspěvek k teorii kontraktu, tedy způsobům, jímž ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy.