Česká národní banka musela v říjnu vynaložit na obranu koruny před posílením téměř 107 miliard korun. Jde o největší měsíční objem devizových intervencí od listopadu 2013, kdy se centrální banka v obavách z deflace zavázala, že nenechá měnu posílit pod 27 korun za euro. Tehdy za necelý jeden měsíc vydala na udržení kurzového závazku přes 200 miliard korun. Celkem za tři roky ČNB nakoupila v rámci intervencí eura za 800 miliard korun.
Centrální banku nutí k zásahům na měnovém trhu zvyšující se poptávka po českých korunách. Ta je způsobena růstem českého exportu, ale také zájmem spekulantů, který se zvyšuje s tím, jak se blíží konec intervencí. Bankovní rada ČNB nyní vidí jako pravděpodobný termín ukončení kurzového závazku polovinu příštího roku. Investoři věří, že koruna vůči euru po ukončení intervencí posílí, což by pro ně znamenalo zisk.
"Sílící spekulativní tlak je podněcován růstem míry inflace v Česku, který dále zrychlí, dobrým makroekonomickým stavem naší ekonomiky a nejasnými signály Evropské centrální banky ohledně dalšího rozšíření či prodloužení jejího programu odkupu aktiv," uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
ČNB zveřejňuje oficiální data o objemu intervencí s více než měsíčním zpožděním. Z dílčích údajů však lze podle analytiků odhadovat, že se po "stamiliardových" měsících září a říjnu situace na trhu uklidnila. "V listopadu se dle našich odhadů velikost intervencí výrazně snížila a odhadujeme ji v rozmezí 5 až 10 miliard korun," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Důvodem je podle něj vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, které rozhýbalo trhy a způsobilo výprodej aktiv v regionu střední a východní Evropy.
Také podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče se objem intervencí v listopadu snížil kvůli výsledku amerických prezidentských voleb. "Pro listopad odhaduji měsíční objem devizových intervencí 40 miliard korun. Změna nálady na globálních trzích, vyvolaná výsledkem prezidentských voleb v USA, měla dopad i na měny ve středoevropském regionu a vedla ke zmírnění tlaků na posílení české koruny," řekl Jáč.
"Tlak na kurzový závazek se opět zvýší na začátku příštího roku, a to s přibližujícím se koncem tvrdého závazku ČNB, který v tuto chvíli garantuje kurz na úrovni 27 korun za euro nebo slabší do konce prvního čtvrtletí roku 2017," myslí si Seidler. Ani případné prodloužení programu odkupu aktiv ECB by podle něj nemělo ČNB zabránit tomu, aby ukončila intervence už ve druhém čtvrtletí příštího roku. "Inflace začne od listopadu výrazně růst a nelze vyloučit, že v březnu příštího roku bude již nad dvouprocentním cílem centrální banky. Další prodlužování kurzového závazku by tak nebylo v souladu s cílem ČNB. Nadále se proto domníváme, že ČNB ukončí kurzový režim s mírným překvapením už ve druhém čtvrtletí příštího roku," uvedl Seidler.
Na možné překvapení v podobě ukončení intervencí už ve druhém čtvrtletí příštího roku upozorňuje také Kovanda. "Trhy jsou v nemalé míře přesvědčeny o tom, že ČNB svůj závazek může ukončit dříve, než nyní deklaruje. Tedy dříve než ve třetím, nebo dokonce čtvrtém čtvrtletí roku 2017," řekl.
Podle Kovandy je navíc stále ve hře možnost, že centrální banka zavede při opuštění kurzového závazku záporné úrokové sazby. "Jde o možnost, o které v rámci svých jednání bankovní rada v poslední době opakovaně diskutuje. Negativní úrokové sazby by centrální bance mohly "exit" usnadnit," uvedl Kovanda.
