Minimální mzda v Česku by od roku 2018 měla činit zhruba 12 tisíc korun. V nedělních Otázkách Václava Moravce České televize to uvedl předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula. Od příštího roku se minimální mzda zvýší o 11 procent na 11 tisíc korun.

Středula věří, že vláda splní svoje programové prohlášení a minimální mzdu dostane na 40 procent průměrné mzdy. Viceprezidentovi Svazu průmyslu a dopravy Radku Špicarovi vadí, že minimální mzda není navázána na vývoj ekonomiky a rozhoduje o ní politika.

"Minimální mzda se pro rok 2018 musí jednoznačně zvýšit. My bychom si přáli, aby se to blížilo a klidně i mírně překročilo hranici 12 tisíc korun. Pro ekonomiku by to neznamenalo žádné škody, navíc by to podpořilo spotřebu. Ale je to spíše přání, na odborech jsme ještě výši minimální mzdy neřešili," řekl Středula. Na Slovensku bude od příštího roku minimální mzda 435 eur, tedy 11 745 korun.

Středula zároveň připomněl, že současná vláda si dala v programovém prohlášení za cíl dostat minimální mzdu na 40 procent průměrné mzdy. Současná úroveň 9900 korun je zhruba na 36 procentech průměru. "A to není žádná vysoká hranice. Evropský parlament dokonce diskutuje o 60 procentech. Problém u nás je, že minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Člověk, který pracuje 40 hodin týdně, si vydělá tolik peněz, že může jít rovnou na sociálku žádat o dávky," doplnil Středula.

Místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar sdělil, že s výší minimální mzdy nemá problém. Vadí mu ovšem, že není navázána na ekonomický vývoj.

"Potřebujeme vzorec, do kterého když dosadíme vývoj HDP a jiné makroekonomické veličiny, tak zjistíme, jak má minimální mzda vypadat. Jsme jedna z mála zemí EU, která to tak nemá. U nás je to politický handl. Když je u moci levice, tak se minimální mzda zvýší klidně třikrát za volební období. V případě pravice zase třeba nevzroste čtyři roky, někdy i víc. A to je taky špatně," dodal Špicar.

Podle něj to pro firmy znamená velký problém, protože na minimální mzdu jsou navázány nejrůznější tarifní skupiny. "A ve velkých firmách mohou vícenáklady vzrůst až o stovky milionů korun. Pak nemají na investice nebo na zahraniční expanzi," řekl dále Špicar.

Podle odhadu Svazu průmyslu a dopravy schází české ekonomice zhruba 140 000 pracovníků. Nejnovější sociologické šetření Trendy Česka ukázalo, že zhruba každý pátý zaměstnanec se obává konkurence pracovní síly ze zahraničí. Nejvíce se bojí lidé se základním vzděláním nebo vyučení. Co se týče pracovního oboru, největší strach mají dělníci a pomocní pracovníci. Tam je míra ohrožení přes 50 procent.