Absence jasné teoretické koncepce a budoucí vize pro dnešní globální a komplexní ekonomický svět je jednou z negativních dlouhodobých tendencí současné doby. Tím je vytvořen prostor pro improvizaci politiků, kteří dávají přednost krátkodobým pragmatickým, a tedy mnohdy i neprincipiálním řešením a na v současnosti vyostřené problémy, zejména stále rostoucí příjmové polarizace včetně zamezení negativního výběru a morálního hazardu, nemají politické reprezentace zleva ani zprava jasný koncepční recept.

Tento stav ve svých důsledcích eroduje sociální smír, radikalizuje část politického spektra a do jisté míry zpochybňuje nejen legitimitu samotného demokratického společenského modelu, ale zároveň vůči němu vyvolává určitou skepsi. Problém je v nynější době zesílen probíhající diskusí o účinnosti nástrojů přímé demokracie, které jsou používány pro zvýšení legitimity výběru rozhodnutí ve zvlášť důležitých případech.

Iniciaci diskuse vyvolal výsledek britského referenda o odchodu Velké Británie z Evropské unie. V následné reakci bylo možné slyšet chválu "moudrosti davů", překonávající odborné expertizy i stížnosti na manipulovatelnost neinformovaných mas, které se stanou snadnou obětí populistických politiků.

V těchto konotacích se zdá být kardinální otázkou, do jaké míry lze z agregace informací, voličských kompetencí, volebního paradoxu a behaviorálních rozhodovacích charakteristik odvodit vhodnost použití nástrojů přímé demokracie k získání odpovědí na důležitá společenská dilemata.

Modely lidského chování popisované behaviorálními ekonomy na straně jedné lépe vystihují skutečnou rozhodovací realitu než klasická teorie racionální volby. Na straně druhé experimenty behaviorálních ekonomů a kognitivních psychologů prokazují možnost určitých významných zkreslení, která plynou ze systematických a předvídatelných tendencí v lidském chování a rozhodování.

Tyto zkratky či předsudky pak mohou ve svém důsledku vést k rozostřenému vyhodnocování alternativ, a navíc na výběr alternativ může působit záměrná manipulace. V důsledku těchto skutečností se pak použití nástrojů přímé demokracie jeví jako značně riskantní. Je totiž málo pravděpodobné, že v rámci celého souboru dojde k efektivní agregaci roztříštěných znalostí a subjektivních hledisek.

Problémovost používání nástrojů přímé demokracie pro rozhodování o závažných politicko-ekonomických záležitostech ostatně dokládá i přetrvávající kontroverze kolem důsledků přímé volby prezidenta ČR. V současném globálním a komplexním světě se pro rozhodovací kompetence lidských subjektů zhoršují limity zejména ve využitelnosti informací, kterými jsou zahlcovány, a nově vzniklé prostředí tak využívání nástrojů přímé demokracie silně zpochybňuje.

K obecnému demokratickému modelu sice můžeme mít výhradu z pohledu absence receptu na řešení současných kontroverzí globálního a komplexního ekonomického světa, jeho nahrazení modelem jiným se však historicky ukázalo být vždy horší variantou.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru